|
|
|
|
|
Jaroslav Leneček : Stručný úvod do lukostřelby |
|
|
|
|
|
PŘEDMLUVA |
|
|
|
|
|
Tato knížka vám má poskytnout nejnutnější výklad
začátků střelby z luku
do terče a všech |
|
|
pravidel, jimiž
se řídí. Ačkoliv je úvod
velmi stručný, je to
přece více, než měli
zakladatelé |
|
|
tohoto
krásného sportu při
svých začátcích. Snad se najde
nějaká cesta, která umožní vydání
|
|
obsáhlejšího díla, které by seznámilo zájemce podrobněji s českou lukostřelbou, která zaujímá |
|
|
ve světě velmi význačné postavení. |
|
|
Ve stručném úvodu do
lukostřelby nenajdete výrobu náčiní. Pro omezený obsah knížky
ne- |
|
|
mohli
jsme ji zařaditi a proto odkazujeme
na příručku
"Lukostřelba" od Joe Firsta, která pos- |
|
|
kytne základní pravidla výroby anebo rady některých členů
lukostřeleckých klubů. |
|
|
V
každé případě se
nejdříve důkladně seznamte
se střelbou a
teprve potom začněte |
|
|
s výrobou. |
|
|
Prostudujte knížečku pečlivě a
vryjte si vše do paměti, neboť to,
co zde čtete je důkladně |
|
|
vyzkoušeno.
Budete-li dbáti uvedených hesel,
musíte se dopracovati úspěchu,
byť byste nebyli |
|
|
talentovanými střelci. |
|
|
|
|
|
ÚVOD |
|
|
|
|
|
Co potřebujeme nutně
pro střelbu z luku ? |
|
|
Potřebujeme především náčiní a pak naučit se s ním zacházet. Nutně musíme
míti : luk, alespoň |
|
|
čtyři
šípy a rukavici. Můžeme mít toulec na luk, na šípy, kožený chránič na levou ruku a skříňku |
|
|
na úschovu a přenášení šípů. |
|
|
Tyto věci si buď koupíte v obchodě nebo u
výrobce, nebo si je uděláte sami. |
|
|
Poradím vám stručně
jak do toho : |
|
|
Chcete-li
se učit střelbě z luku, dojděte nebo si napište do některého klubu na zadní
straně knížky |
|
vyjmenovaných a požádejte o radu. Rozhodnete-li se pro nákup
náčiní hotového, což je přirozeně |
|
|
nejjednodušší, dostanete
poučení, kde a
co si máte
koupit. Rozhoduje vaše tělesná zdatnost |
|
a
délka paží; tělesná zdatnost pro sílu luku a délka paží pro velikost šípů, a
mnoho-li peněz chce- |
|
te obětovat. |
|
|
Chcete-li si zhotovit náčiní sám, poslouží vám
milerádi svými zkušenostmi a odbornými radami |
|
|
členové těchto klubů, protože tato knížečka pro malý rozsah
může vás pouze seznámit se základy |
|
|
lukostřelby. |
|
|
|
NÁČINÍ |
|
|
|
|
|
LUKY. |
|
|
|
|
|
Luk se skládá z těla
a tětivy. Tělo luku má hlavu a patku, t.j. horní a dolní konec. Střed,
obto- |
|
|
čený koženou
nebo látkovou bandáží, jest madlo. Má býti maximálně 10 cm dlouhé.
Normální |
|
délka luku
jest asi od 150 cm do 185 cm. |
|
|
Jaké známe typy luků
? |
|
|
Známe luky anglické, francouzské, belgické,
americké, švédské a orientální. Tyto typy se liší |
|
|
od sebe materiálem a zpracováním a hlavně výkonností. |
|
|
Které typy jsou
nejběžnější ? |
|
|
Americký a anglický. |
|
|
Které jsou
nejvýkonnější ? |
|
|
Americký, švédský, anglický ze speciálního dřeva, hlavně tisu. |
|
|
Pro naše poměry je nejvýhodnější americký typ. Je
velmi výkonný, při poměrně malé
tělesné |
|
námaze.
Základní znaky jsou
široká a plochá
ramena a madlo upraveno tak, aby se netočilo |
|
|
v ruce. |
|
|
|
|
|
ŠÍPY. |
|
|
|
|
|
Rozeznáváme jich mnoho různých druhů. Délka 60 až 73 cm pro střelbu do
terče. Lovecké |
|
bývají
zpravidla kolem jednoho metru. U nás se vyrábějí šípy velmi hodnotné. Nejlepší závodní |
|
|
šípy se však vyráběly
až dosud v Anglii a
Americe. Francouzské a
belgické šípy se u nás ne- |
|
|
osvědčily. |
|
|
Ženám postačí délka
šípu do 65 cm a váha do 20 gramů. |
|
|
Dorost a žactvo má délku stejnou,
ale váhu trochu větší z toho důvodu, že pro jejich
mužné |
|
|
zábavy,
které občas s lukem provozují, nutně musí mít šípy silnější. |
|
|
Muži mají délku šípů
od 65 cm nahoru. Váha šípů se
pohybuje od 22 do 28 gramů. Je to pro- |
|
|
to,
že muži užívají vesměs silných luků. Dámské šípy by byly odpraveny v
rekordním čase. |
|
|
Šíp se skládá : z
předku a zadku. Předek
je složen ze špičky ( kovové ), nejčastěji soustru- |
|
|
hované nebo lisované z oceli. Špice je pravidelně, hlavně u
závodních šípů z tvrdého dřeva,
vidli- |
|
|
covitě vyříznutá a naklížená na vlastní tělo šípu. Zadek šípu
je nabarvená část těla, opatřená třemi |
|
|
peříčky
a úzkým výřezem buď jen ve
dřevě nebo nejčastěji hliníkovém nástrčku.
Někdy tam |
|
|
bývá vložka z rohoviny nebo galalitu. Tvar peří příliš nerozhoduje, pouze velikost. Čím
větší peří, |
|
|
tím snadněji vítr vychýlí šíp z dráhy, hlavně při slabších
lucích. |
|
|
Nejlepší jsou šípy se špicemi z tvrdého
dřeva, okované tupou špičkou, a se zadkem z hliníku. |
|
|
|
|
|
RUKAVICE. |
|
|
|
|
|
Můžete mít dvojí.
Specielní, nebo starou rukavici
koženou, se zasílenými špičkami
na ukazo- |
|
|
váčku,
prostředníčku a prsteníku. Kůže musí být hladká a pevná. Specielní rukavice jsou jsou |
|
|
vlastně
chránítka na konečky uvedených prstů, ze silné hladké kůže, připojené pásky
ke kožené- |
|
mu nebo gumovému náramku. Tato poslední rukavice je
výhodnější, neboť se dá použít pro
obě |
|
|
ruce. |
|
|
|
|
|
STŘELBA |
|
|
|
|
|
POSTOJ. |
|
|
|
|
|
Známe dvojí : bočný
a čelný. |
|
|
Postoj bočný : Postavte se levým bokem k terči, mírně rozkročeni, chodidla asi
50 cm od se- |
|
|
be, tak, aby váha těla byla na obou nohou stejná. Špičky
chodidel jsou více od
sebe než paty. |
|
|
Jen hlava se otáčí tak, aby hleděla přímo na terč.
Nenaklánějte se ani dopředu, ani nazpět. Stůjte |
|
|
úplně zpříma. |
|
|
Postoj čelný : Postavte
se mírně rozkročeně tak,
abyste byl trochu
pootočen celým tělem |
|
k
terči. Váha těla spočívá opět na obou nohou
stejně. Chodidla a
ostatní stejně jako u postoje |
|
|
bočného. Hlava se otáčí
nyní mnohem méně. První způsob
je výhodný pro majitele krátkých ru- |
|
|
kou.
Postoj musí být stále stejný. Nacvičte jej přesně a neměňte jej. Rozhodněte se pro jeden |
|
způsob a strvejte u něho. |
|
|
|
|
|
PŘÍPRAVA LUKU KE
STŘELBĚ. |
|
|
|
|
|
Uchopte luk levou rukou, dejte
do svislé polohy,
aby patka luku se opírala o vnitřní stranu |
|
|
klenku
levé nohy a při tom se nedotýkala země. Tětiva je na straně od nohy. Pravou
ruku položte |
|
|
na
vnější stranu luku ( tětiva je na straně
vnitřní ), aby konce prstů
byly asi 10 cm pod zářezem |
|
|
pro tětivu na hlavě
luku. Očko tětivy je těsně nad prsty.
Pravou rukou skloňte luk napravo,
tro- |
|
|
chu
před sebe, a současně táhněte levou
rukou za madlo do leva ve směru předloktí, trochu |
|
|
k sobě. Současně s tímto úkonem ohněte luk tlakem
zápěstí a ukazováčkem pravé ruky vysuňte |
|
|
očko tětivy do zářezu. Prsty pravé ruky se musí pohybovati úplně volně, proto tlak na
hlavu luku |
|
|
se děje zápěstím. Luk je
připraven ke střelbě.
Přestanete-li střílet, opačným
pochodem vyjmete |
|
|
očko
tětivy ze zářezu. Provedete vše jako při přípravě, jen pravou ruku dáte blíže
k zářezu, aby |
|
ukazováček mohl očko podebrat a vyzvednout. |
|
|
|
|
|
UCHOPENÍ LUKU A
NASAZENÍ ŠÍPU. |
|
|
|
|
|
Vezměte luk do levé
ruky za madlo tak, aby tělo luku a tětiva byly přibližně ve stejné, vodorov- |
|
|
né
rovině se zemí ve výši pasu.
Pravou rukou uchopte
za konec šípu za
peříčky a položte jej |
|
|
kolmo přes tělo ruku a tětivu těsně k bandáži madla a
ukazováčkem levé ruky si šíp přidržte. Pak |
|
|
šíp posuňte pravou rukou kupředu a otočte tak, aby řídící
pérko bylo nahoru ( šíp má tři peříčka, |
|
|
z nichž jedno je kolmo na zářez v zadku ) a nasaďte na tětivu. Připomínám, že šíp musí sedět
tak |
|
|
pevně na tětivě, že otočíte-li luk k zemi, nesmí šíp
z tětivy vypadnout, i když jej
nedržíte. Nyní |
|
|
nastane nejdůležitější úkon. Správně uchopiti
luk a šíp tak, aby vás tětiva při vystřelení nemohla |
|
|
udeřiti
do ruky. Luk držíte stále v počáteční poloze, t.j. vodorovně se zemí. Levou
ruku natáhně- |
|
|
te
před sebe směrem k zemi tak, aby luk byl stále jako v počáteční poloze. Madlo
luku urovnejte |
|
|
do
dlaně, aby sedělo na svalu pod palcem
a současně mezi palcem a ukazováčkem.
Ukazováč- |
|
|
kem
a palcem sevřete pevně madlo, ostatní prsty se přidruží k ukazováčku, ale
síla stisku postup- |
|
ně
ubývá směrem k malíčku. Malíček sedí na madle úplně volně. |
|
|
Současně s tímto úkonem uchopte třemi
prsty, t.j. ukazováčkem, prostředníčkem a prsteníkem, |
|
pravé
ruky tětivu tak, že ukazováček je na pravé straně šípu, ostatní prsty na
straně levé. Připomí- |
|
nám znovu, že celý tento úkon se děje stále v
počáteční poloze, t.j. luk
vodorovný ve výši pasu |
|
|
a levá ruka natažena mírně kupředu k zemi. |
|
|
Nyní luk takto
připravený zvednete z polohy
vodorovné do svislé, při
čemž levá ruka zůstává |
|
|
stále
natažená a pravá drží tětivu. Luk se šípem
zvednete do výše brady. Upozorňuji důtklivě, že |
|
|
levá
ruka nesmí změnit polohu na
madle ani o centimetr. Potřebujete-li
opravit držení, dejte luk |
|
do
počáteční vodorovné polohy. Naučíte-li se
toto uchopení přesně, nikdy nebudete potřebovat |
|
|
chránič pro levou ruku. |
|
|
|
|
|
MÍŘENÍ. |
|
|
|
|
|
Míření děje se dvojím způsobem. Buď horní
hranou hrotu šípu nebo znaménkem nakresleným |
|
|
na levé straně luku. Levou
stranou nazýváme tu, po
níž se pohybuje šíp. ( U leváků je to
ovšem |
|
|
strana
pravá. ) Rozdíl mezi tímto mířením je značný. Druhý způsob míření je daleko výhodnější, |
|
|
protože oči jsou stále upřeny na terč. |
|
|
Vyložme si nejprve
základy. |
|
|
Oko zastává úlohu hledí ( zářez u pušky ) a hrot šípu nebo znaménko na luku je muška. Palec |
|
|
pravé ruky nám zajistí stálou polohu šípu. Dráha letu šípu je
vždy parabola, při větších vzdálenos- |
|
|
tech velmi vysoká. |
|
|
|
|
|
MÍŘENÍ HROTEM ŠÍPU. |
|
|
|
|
|
Držíte luk svisle ve výši brady. Levá
ruka jest napjata, v zápěstí mírně ohnuta. Tětiva se nesmí |
|
|
dotýkati
levé ruky. Pravou rukou držíte tětivu, ukazováčkem nad šípem. Táhněte tětivu směrem |
|
k obličeji, až se jí
dotknete úst. Palec pravé ruky položte lehce na hrbolek čelistní kosti
( sanice ) |
|
|
pod pravým uchem. Poloha
dlaně a palce je svislá.
Malíček přibližně rovnoběžně se zemí. Palec |
|
|
jest
vztyčen kolmo na ostatní prsty a proto také téměř kolmo k zemi. Současně zavřete levé oko |
|
|
a
pravým se dívejte přes horní hranu špičky šípu přibližně na pravý okraj
terče. Zde jsme u jádra |
|
|
věci.
Pouze při určitých několika vzdálenostech
budeme se dívat na terč. Při vzdálenostech po- |
|
|
stupně kratších musíme se dívat stále níž a níže k zemi, až, a
to velmi často, na zemi. Přirozeně že |
|
|
si toto místo, neboli mířící bod, musíme dobře zapamatovati.
Použijte pro zapamatování čehoko- |
|
|
liv. Na př. kamene, listí, květiny, barevné skvrny atd. (
nesmíme však uměle vytvořiti ). |
|
|
Vzdalujeme-li se, pak mířící bod stoupá
nad terč. Zde ovšem najít opěrný bod je mnohem těžší, |
|
nejsou-li
v pozadí domy, stromy nebo nějaké vysoké předměty. |
|
|
Uvědomte si, že
přímka : oko, hrot šípu a mířící bod,
není totožná s drahou vystřeleného šípu. |
|
|
Jsou pouze k
sobě v určité závislosti. |
|
|
|
|
|
MÍŘENÍ ZNAMÉNKEM. |
|
|
|
|
|
Natažení luku je stejné až po zamíření na
pravou stranu terče jako v předchozí kapitole. Nyní se |
|
nedíváte
na hrot šípu, ale na znaménko, tužkou
nebo perem nakreslené na
levé straně na horní |
|
|
části
luku. Znaménka, čárky, tečky atd. se
kreslí zkusmo, pro
každou vzdálenost zvlášť. Čím |
|
|
slabší luk, tím jsou větší mezery mezi jednotlivými vzdálenostmi a naopak. Čím větší vzdálenost, |
|
|
tím více se
znaménko přibližuje k
šípu, až od
určité vzdálenosti převezme
hrot šípu funkci |
|
|
znaménka. Nedívejte se při tomto způsobu míření na nic
jiného než na znaménko, levou
hranu |
|
|
luku a terč. Urovnejte luk tak, aby
znaménko se krylo s horním
nebo dolním okrajem terče. |
|
|
Střed je méně výhodný, neboť při kratších vzdálenostech vám
pouze okraj terče poskytne jasnou |
|
|
hranu,
po níž se posunujete více
či méně ke
středu ( děje se to podle
idividuality jednotlivce ) |
|
na jeho pravé polovině. |
|
|
|
|
|
ZPŮSOB OPRAVY PŘI CHYBNÉM MÍŘENÍ. |
|
|
|
|
|
Je pro obojí druh stejný. Nakreslíte si
odhadem znaménko a
vystřelíte. Šíp letí nad terč
a do |
|
|
prava. Znaménko nakreslíte
výše a staré
zatím nevymažete. Při míření posunete levou hranu lu- |
|
|
po dolním nebo horním
okraji terče, blíže ku středu. Pomáhejte si odpočítáváním barevných kruhů. |
|
Po
výstřelu jde šíp pod terč na levou stranu. Porovnáte rozdíl vzdáleností a shledáte, že správné |
|
|
znaménko bude asi uprostřed. Nyní nakreslíte znaménko
definitivní a obě předchozí vymažete. |
|
|
|
|
|
VYSTŘELENÍ. |
|
|
|
|
|
Máte
luk natažený, připravený k výstřelu. Tři prsty pravé ruky jsou téměř napjaty, jen konečky |
|
|
jsou
mírně ohnuty. Dbejte, aby všechny tři
prsty táhly tětivu stejnou silou.
Obyčejně prostředník |
|
nebo
ukazováček jest namáhán více a vypouštění šípů se
tak stává nepřesné. Máte nataženo, |
|
|
kovová špička se
dotýká ruky. Pozor
na to, nebo vám šíp poletí
pokaždé do jiné výšky. Luk, |
|
|
zvláště v poslední části natažení reaguje na každý centimetr.
Pak rychle natáhněte prsty, aniž jinak |
|
|
pohnete rukou. Palec se stále
lehce dotýká
hrbolku čelisti pod uchem. Nezkoušejte nic jiného. |
|
|
Budou
vám mnozí střelci snad vykládat o jiných způsobech
vypouštění, ale neučte se jim. Jsou |
|
|
velmi problematické a krajně obtížné. |
|
|
Pamatujte si ještě
jedno upozornění. Loket a zápěstí
pravé ruky musí při natahování i vystřele- |
|
|
ní opisovati dráhu ve stejné rovině a ta je vždy ve výši
pravého ramene. |
|
|
|
|
|
NĚKTERÁ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ A CHYBY. |
|
|
|
|
|
Označte si
šípy čísly a
střílejte s nimi ve stejném
pořadí. Zapamatujete si lépe jejich zvlášt- |
|
|
nosti. |
|
|
Dávejte pozor,
abyste se nenakláněli při dotahování šípů dozadu. Je-li luk silný, bezděky si
tak |
|
|
pomáhate.
Výsledek je, že šípy padají pod terč, i když je znaménko jinak správně
nakresleno. |
|
|
Nedávejte na luk
příliš tlustou tětivu. Zbytečně vám zvyšuje mířící bod. |
|
|
Nepokládejte šípy a
hlavně luk na vlhkou zem. Oboje se tím kazí. |
|
|
Nenechávejte luk na
prudkém slunci ležet nebo stát, jestliže již
nestřílíte. Dřevo tím ztrácí pruž- |
|
|
nost a tětiva se
prodlužuje. |
|
|
Nepřebíhejte od jednoho
systému k druhému, jestliže se
vám střelba nedaří, jinak se
střílet |
|
|
nenaučíte
vůbec. Jedině usilovným cvičením a případným hledáním a najitím chyb získáte
dokona- |
|
lost. |
|
|
Cvičte vzdálenosti
postupně od nejkratších, a to tak
dlouho, až je dokonale ovládáte. Prová- |
|
|
dějte všechny úkony
naprosto svědomitě, i když se domníváte, že již to umíte. |
|
|
Nekupujte si luk
silnější než 50 liber ( muži ) a 45 liber ( ženy ),
nejste-li skuteční siláci. Přepí- |
|
|
náte-li
svalstvo více než snese, dostanete škubání ramenního svalstva a to je svízel
k pohledání. |
|
|
Dávejte při střelbě pozor na vítr, hlavně při delších vzdálenostech. Vane-li se strany, je nutno
|
|
|
mířit trochu na tuto stranu. Vítr odzadu velmi často sráží
šípy k zemi. Je třeba mířit výše. |
|
|
Buďte krajně opatrní, ať při střelbě někoho nezraníte nebo dokonce nezmrzačíte. |
|
|
Neposmívejte se jiným, neboť každý není
stejně chápavý a rovněž
nenabízejte své rady tomu, |
|
|
kdo o ně nežádal. A jestliže žádal, hleďte poradit s ohledem
na jeho způsob střelby. |
|
|
Cvičíte-li nebo jste na závodech, ať vás někdo
pozoruje nebo ne, počítejte si jen tolik bodů, |
|
kolik byste jich počítali soupeři. |
|
|
Chcete-li se opravdu naučit střílet,
přihlaste se do některého klubu, třebas jako host. |
|
|
A nakonec, ať již jste nebo nejste členy lukostřeleckých klubů a zúčastníte se
sportovních pod- |
|
|
niků, chovejte se naprosto korektně. Nehádejte se s
funkcionáři a nepřete se s rozhodčími, třeba- |
|
|
že se domníváte, že máte pravdu. |
|
|
|
Na závěr. |
|
|
Celý
předchozí článek je doslovně a v nepozměněné formě převzat ze SPORTOVNÍHO
ŘÁDU |
|
|
Českého
svazu lukostřeleckého, vydaného v
roce 1941, kde tvořil úvod. |
|
|
Autor
článku, Ing. Jaroslav Leneček,
byl historicky prvním
mistrem Československé republiky |
|
v
terčové lukostřelbě z
roku 1932 a
členem mistrovského družstva mužů v letech 1932, 1934 |
|
1937
a 1949. V neposlední řadě byl i členem
vítězného družstva našich mužů na Mistrovství světa |
|
1936 v Praze a 1938 v
Londýně. Získal i řadu medailových umístění za tratě a jejich
kombinace, |
|
a to jak v jednotlivcích, tak i jako člen družstva. |
|
|
V roce 1946 byl zvolen
prvním vícepresidentem FITA. Byl
jedním z nejvýznamějších českých |
|
lukostřelců v celé novodobé historii naší lukostřelby. |
|
|
|
|
|
Jaroslav Dřízal |
|
|
|
|
|
|
|