|
|
|
|
* 1933 - 2013 * |
|
|
80 let trvání
Českého lukostřeleckého |
|
|
svazu |
|
|
|
|
|
|
|
|
Luky. |
|
|
Řekne-li se luk, vybaví se většině lidí kus ohnutého dřeva, na
které je napnuta tětiva z nějakého |
|
|
přírodního vlákna. Tak
to pravděpodobně před mnoha
tisíciletími začalo. Člověk,
který tímto |
|
|
lukem
střílel, musel mít pro střelbu cit a také
značné zkušenosti, neboť
hlavní slovo měl
tehdy |
|
|
střelecký instinkt. Je také otázka, jak byl v zásazích úspěšný. Člověk by
ale nebyl člověkem, |
|
|
kdyby
se neřídil i při vývoji luků osvědčeným heslem, které se
konec konců uplatňuje i v ostat- |
|
|
technických
oborech. Od primitivního přes složité k dokonalému. |
|
|
|
|
|
Luk z kusu dřeva. |
|
|
Máme-li
nějaký vhodný kus dřeva dlouhý
asi 180 cm a
chceme-li z něj udělat
primitivní luk, |
|
|
ze kterého by ale bylo také možné slušně vystřelit, měli
bychom se řídit následujícími základními |
|
|
zásadami. |
|
|
Tětivu
můžeme udělat z nějakého
kvalitního provázku, či napnout
mezi dva kolíky několikrát |
|
|
dokola nějaké pevné vlákno. Na koncích budoucího luku uděláme
zářezy, ze kterých bude tě- |
|
|
tiva po napnutí na luk držet. Je možné jeden
konec tětivy do
zářezu zaklesnout jako smyčku |
|
|
nebo nasadit jako těsné oko a druhý podle potřeby omotat a
zavázat. Kdo zná uzly, jistě si najde |
|
|
ten
nejvhodnější. Kdyby si někdo chtěl udělat oka na obou stranách, měla by být
tětiva po nasa- |
|
|
zení oka do dolní drážky nenapnutého luku asi o 9 cm kratší, než je třeba k dosažení
horní dráž- |
|
|
ky. Tětiva se dá zkrátit zkrucováním vláken - prodlužit jí ale
nejde. |
|
|
|
|
|
Luk
máme napnutý tak, že mezi
ním a tětivou je ve středu asi 20 - 23 cm, což není kritické. |
|
|
Nalezneme či rozměříme geometrický střed luku mezi místy, kde
je uvázaná tětiva a uděláme si |
|
|
dokola nějakou značku tužkou,
nebo olepením náplasti apod. Od
značky středu naměříme asi |
|
|
asi
30 - 40 cm na obě strany a označíme. Od
těchto značek změříme
vzdálenost kolmo k tětivě |
|
Tam, kde je vzdálenost menší, bude „dolní“ rameno ( někdy je
to na takovém luku vidět na první |
|
|
pohled
a není proto třeba nic měřit. Potom si uděláme i na tětivě středovou značku
a nad ní ( asi |
|
|
o
0,5 – 1 cm) dáme horní zarážku šípu. Toto umístění předokládá, že střílet
budeme přes ukazo- |
|
|
vák,
který bude umístěn těsně pod značkou geometrického středu luku. Kdo chce,
může si udě- |
|
|
lat
základní test, t.j. vystřelit vodorovně šíp ( je třeba, aby někdo stál vedle a pohledem srovnal |
|
|
šíp
s nějakou vodorovnou hranou, což je v přírodě trochu problém )
a to asi ze 3 - 5 metrů |
|
|
do
nějaké terčovnice. Máte-li terčovnice
nízko, tak si klekněte. Šíp by měl
být zabodnutý také |
|
|
vodorovně.
Pokud je asi po dvou až třech
pokusech volný konec šípu níže než ten zabodnutý, |
|
|
posuneme
zarážku šípu o 1 mm výše a test
zopakujeme. Docílíme-li toho,
šíp bude zabodnutý |
|
|
vodorovně
a nebo bude-li jeho volný konec
nepatrně výše, lze právem předpokládat, že z námi |
|
|
udělaného luku bude možné zasáhnout střed terče a
nebude to jen náhoda. Vyrábět
šípy je ale |
|
|
náročnější a doporučoval bych si jich pár koupit. Buď dřevěné
nebo laminátové, které jsou sice |
|
|
těžší,
ale více vydrží. Koupit se dají i šípy duralové a karbonové. |
|
|
Je
ale třeba mít na zřeteli, že
jakkoliv neuměle vyrobený luk je ve spojení se šípem |
|
|
s ostrou špičkou
(někdy ani ostrá být nemusí)
mechanickou zbraní, se kterou je možné |
|
|
způsobit vážná zranění a bohužel i smrt. |
|
|
|
|
|
Přímé luky. |
|
|
Složitější než ohnutá větev, ale přesto velmi
jednoduché, jsou dřevěné luky přímé. Ramena ta- |
|
|
kového luku jsou před napnutím v celé délce rovná a je t.j nemají reflexy. Mění se pouze jejich |
|
|
průřez,
tj. od středu ke koncům se zužují. Jsou celkem přesné, ale jen na kratší
vzdálenosti. Ně- |
|
|
které přírodní národy používají takové luky ještě dnes a jako zbraň je nelze
v žádné případě |
|
|
podceňovat.
Rovněž u nás se opět rozvíjí střelba z přímých luků v kategorii
long-bow ( dlouhý |
|
|
luk).
|
|
|
|
|
|
Reflexní luky. |
|
|
Dalším
vývojovým stupněm je luk zvratný neboli reflexní. Je pro něj charakteristické, že při na-
|
|
|
pínání
tětivy na luk je třeba konce ramen z vrátit
z jejich výrobního tvaru
proti směru výstřelu. |
|
|
Konce ramen si však tendenci k návratu do tohoto výrobního
tvaru viditelně zachovávají i při |
|
|
napnuté tětivě. Reflexy významně ovlivňují výkon luku i
rychlost výstřelu. Výkon reflexního luku |
|
|
je
podstatně vyšší, než výkon luku přímého. Luk se ale ve výstřelu
chová neklidně a jeho
zpět- |
|
né rázy se přenášejí do střelcovi ruky. Rozkmit ramen pak vede
i k menší přesnosti střelby. |
|
|
|
|
Deflexní luky. |
|
|
Ve
snaze odstranit negativní
vlivy reflexního luku,
byl vytvořen luk hluboký neboli deflexní. |
|
|
Střed
luku je vyroben tak, že z něho vycházející ramena se výrazně
naklánějí směrem ke střelci |
|
|
a to ještě před
napnutím tětivy. Konce ramen jsou opatřeny reflexy, které jsou také u tohoto
lu- |
|
|
ku patrné i po napnutí tětivy. Výkon deflexního luku je nižší
než u luku reflexního, ale ve výstře- |
|
|
lové fázi se chová klidněji a co do přesnosti zásahů je
spolehlivější. |
|
|
|
|
|
Deflexně - reflexní luky. |
|
|
Jako kombinace luku
reflexního a deflexního vznikl
luk deflexně-reflexní. Spojuje v sobě
velký |
|
|
výkon
luku reflexního a značnou
přesnost luku deflexního. Střed luku je deflexní, což zajišťuje |
|
|
zajišťuje kvalitu střelby, ramena jsou výrazně reflexní a
dodávají šípu velkou počáteční rychlost |
|
|
Pro své výborné vlastnosti se tento typ luku uplatňuje i v
současné závodní lukostřelbě. |
|
|
|
|
|
Kladkové luky. |
|
|
Tyto luky, které tvoří samostatnou divizi, využívají při
ohýbání ramen a tím napínání luku principu |
|
|
kladkostroje.
Jsou opatřeny dvěmi kladkami,
osazenými na koncích ramen, které mají,
podle |
|
|
podle
konstrukce luku a podle potřeb lukostřelců, různé velikosti i tvary. Kladky a
tím i ramena, |
|
|
která
jsou oproti reflexním lukům mnohem kratší, jsou propojeny napínacími lany, k nimž je při- |
|
|
pojena tětiva a nebo jsou lana i tětiva z jednoho kusu. |
|
|
Pro použití na závodech,
pořádaných podle pravidel
FITA, mohou mít kladkové
luky výkon |
|
|
max. 60 lbs. Tento
výkon je ale i tak velmi velký a při překonávání prvního odporu luku při ná- |
|
|
tahu je třeba
krátkodobě vyvinout značnou sílu. Jakmile se ale do
napínání luku zapojí kladky, |
|
|
poklesne
postupně, podle typu kladek, potřebná napínací síla o 1/3 až o 2/3. |
|
|
Kladky
po svém dotočení způsobí, že
další napínání již není v podstatě možné, čímž signalizují |
|
|
ukončení nátahu. Během
míření tedy střelec nedrží v tahu
plný výkon luku, ale
jen jeho část. |
|
|
Kladkové
luky mohou být oproti luků reflexním vybaveny průzorem, osazeným v
tětivě, ručním |
|
|
mechanickým zařízením
na napínání, držení a
vypouštění tětivy, tzv.
vypouštěčem, zvětšovací |
|
|
lupou na zaměřovači a
libelou pro kontrolu svislé polohy luku. Celá problematika kladkových lu- |
|
ků je však ve svém souhrnu daleko složitější, než tento
stručný přehled umožňuje popsat. |
|
|
|
|
|
Pákové luky. |
|
|
Existují rovněž luky, kde síla potřebná k nátahu je přenášena
přes napínací lana na
ramena po- |
|
|
mocí soustavy pák. Tento typ luku není příliš
rozšířen a u nás
se pravděpodobně vůbec nevy- |
|
|
skytuje. |
|
|
|
|
|
Luky k vystřelování kamenů. |
|
|
U některých přírodních národů či kmenů je možné spatřit luk na vystřelování kuliček či malých |
|
|
kamenů, kterými
se loví hlavně ptáci. Luk je obyčejný, tedy dřevěný a
přímý, jehož zvláštností |
|
|
je, že mezi konce ramen
je napnuta dvojitá tětiva, resp. dvě tětivy. Vzdálenost
tětiv je asi 3 cm |
|
|
a tam, kde jiné luky mají sedýlko pro šíp, jsou tětivy spojeny
kouskem kůže asi 3 x 3 cm. Do té- |
|
|
to kůže se vloží
střela, která se přes kůži
uchopí mezi palec a ukazovák a luk se napne. Jak |
|
|
to
domorodci dělají, aby je kámen neuhodil do ruky držící luk, nebo
nenarazil do luku, lze těžko |
|
|
říci, ale každý, kdo
by chtěl takový luk zkusit, by si na to měl dát pozor. Je zřejmé, že podob- |
|
|
nou službu nám udělá i obyčejný gumový prak, ať již námi
vyrobený nebo zakoupený v obchodě. |
|
|
|
|
|
Luky mimostředové a středové. |
|
|
Mimostředové – luk je při pohledu po nebo
proti směru střelby symetrický.
Zakládka může být |
|
|
umístěna
jak na levé, tak na pravé straně luku. Šíp z takového luku směřuje
u praváků výrazně |
|
|
doleva.
K závodní střelbě se tento druh
luku nepoužívá, svojí výhodu může mít při výcviku no- |
|
|
váčků, neboť ho
lze vybavit jak pro leváky,
tak pro praváky. Dále se ho ze
stejného důvodu |
|
|
dá
použít při různých akcích, kde se střelby v rámci zábavy zúčastňují
praváci i leváci. |
|
|
Středové –
podélná osa středu
luku je nad držadlem vychýlena u praváků vpravo a
u leváků |
|
|
a u leváků vlevo a po cca 25 cm se zase vrací do původní
roviny. Tak vzniká na luku tzv."okno" |
|
|
To umožňuje, aby šíp byl hrotem „vyložen“ z luku jen tak,
jak to vyžaduje správné seřízení toho- |
|
|
to parametru. Středy
jsou vyráběny v provedení pro
praváky i pro leváky, kterých je v popu- |
|
|
laci
průměrně 12%. Přesto, že nářadí pro leváky není nadbytek, je asi lepší ponechat
každému |
|
|
„jeho
ruku“ a nepředělávat střelce kvůli nářadí a to i s ohledem na tzv. řídící oko. Někdy se ale |
|
|
přesto
může stát, že střelec který je pravoruký či levoruký, má řídící oko opačné.
To se projeví |
|
|
tím,
že nováček "kroutí" hlavu
kolem tětivy a z 10 metrů
zcela míjí i velkou
terčovnici. Pak je |
|
|
třeba
zvážit, co bude s ohledem na svěřence
výhodnější přestavět. Toto
rozhodnutí je ale třeba |
|
udělat rychle. Pokud to nejde, je lepší nácvik střelby do doby rozhodnutí zcela přerušit. Před- |
|
|
nost
by měla ale dostat střelba podle řídícího oka. |
|
|
|
|
|
Luky pevné nebo skládací. |
|
|
Všechny
luky mohou být vyráběny jako
pevné nebo skládací. První skládací luky měly
často |
|
|
střed
spojený s jedním ramenem a druhé bylo odnímatelné. Používalo se to i u
přímých luků, ne- |
|
|
boť k výrobě byl potřebná menší délka kvalitního materiálu a také pak z přepravních
důvodů |
|
|
V současné době se většina luků vyrábí skládací. Jednak
jsou středy vyráběny ze zcela odlišné- |
|
|
ho materiálu než ramena ( lehké slitiny, carbon, tvrdé dřevo)
a jedna je tím umožněna poměrně |
|
|
velká univerzálnost středu, se kterým, je-li vhodně
vybrán, vydrží běžný
lukostřelec celý život. |
|
|
Od
kategorie starší žák do kategorie dospělých se vystačí tak
se trojímy rameny. Pro staršího |
|
|
žáka
25 - 30 lbs (liber - 1 lbs = 0,454 kg ), 36 lbs pro kadeta a 38 - 40 lbs pro juniora a muže. |
|
|
Většina luků umožňuje přitažení ramen pomocí seřizovacích šroubů v kapsách na koncích stře- |
|
|
du a tím získat navíc ještě cca 2 lbs. Výběr délky luku, která závisí při standardní délce středu |
|
|
25", na délce ramen, se řídí hlavně délkou nátahu. Ten vychází z délky rukou. Protože většinou |
|
|
nou délka rukou vychází z výšky postava ( zpravidla se rozpětí
paží a výška postavy takřka rov- |
|
|
nají ), lze říci, že
do výšky 160
cm stačí luk
dlouhý 66", pro výšku do 180 cm vyhoví luk |
|
|
dlouhý
68" a pro vyšší postavy je vhodný luk dlouhý 70". Delší ramena se
standardně nevyrábějí. |
|
|
Na ramenech je vždy uvedeno, jaký výkon mají při nátahu
28" a ve středu H25, tj. 25" dlouhého. |
|
|
Rovněž
na nich je uvedeno, že
pokud by se dala kratšího středu H 23, tj. 23"
dlouhého, jejich |
|
|
výkon se zvýší při stejné délce nátahu zpravidla o 2 lbs. |
|
|
Aby
muž mohl při pohodlném míření dostřelit 90 m, potřebuje dosáhnout
při své délce
nátahu |
|
|
výkonu luku alespoň 38 lbs ( nebo podle fyzických
dispozic více ). Ženám postačí natahovat luk |
|
|
na
výkon 32 - 34 lbs, což umožní při pohodlném míření dostřelit potřebných
maximálních 70 m. |
|
|
|
|
|
Materiály na výrobu luků. |
|
|
Dřevo – účinnost menší než 50%, používá se
jasan, javor, tis a některé exotické dřeviny. Dřevě- |
|
|
né luky
jsou vhodné pro amatérskou výrobu. |
|
|
Ocel – na výrobu se používala kvalitní
pružinová ocel. Průřez ramene měl
tvar zploštělé trubky. |
|
|
Zpravidla jedno rameno bylo součástí středu a druhé bylo odnímatelné. Tyto luky se již
nevyrá- |
|
|
bějí, neboť měly krátkou životnost, v nátahu dramaticky
praskaly a způsobovaly střelci zranění |
|
|
hlavy.
|
|
|
Dural – používala se vysoce kvalitní
duralová slitina. Ramen měla obdélníkový průřez. Konstruk- |
|
|
ce
byla již kombinovaná, tj. reflexně deflexní a luk byl skládací. Podobně jako
luky ocelové měly |
|
|
i
duralové luky krátkou životnost a dramaticky praskaly. Rovněž se již
nevyrábějí. |
|
|
Laminát v kombinaci se dřevem – jedná
se o kombinaci dvou plátků sklolaminátu a dřevěných |
|
|
(
javorových ) lamel. Všechny tři
vrstvy se vzájemně slepí
epoxidovým lepidlem, připevní
se |
|
|
na specielní formu, která dá ramenům tvar a pak se vše zahřeje
na teplotu potřebnou k vytvrzení |
|
|
lepidla.
Pak následují další náročné dokončovací
práce. Výroba kvalitních ramen je velmi prac- |
|
|
ná
a odráží se to i v jejich ceně. Tento velmi stručný popis není rozhodně
návodem k jejich výro- |
|
bě. |
|
|
Karbon v kombinaci se dřevem – místo
laminátových plátků jsou použity
plátky karbononové. |
|
|
Cena
ramen je ještě vyšší než u ramen předchozích. |
|
|
Karbon v
kombinaci se spec. plastem – ramena jsou
složena opět z karbonových
plátků, ale |
|
|
vnitřní vrstva je provedena namísto ze dřeva z plastické
hmoty. Cena opět vyšší, dnes cca 25 tis. |
|
|
Kč, asi i více. |
|
|
|
|
|
Výkon luku. |
|
|
Je dán zejména silou, potřebnou k ohnutí ramen tak, aby
bylo dosaženo požadované délky ná- |
|
|
tahu. Luk disponuje jen tím, co je do něj vloženo. Jeho předností je, že
vloženou pomalou sílu |
|
|
dokáže změnit
na sílu rychlou,
výbušnou, která je usměrněna
v podstatě do jednoho
bo- |
|
|
du – hrotu šípu. Nějaké ztráty pochopitelně jsou, ale i tak je využití vložené energie mimořádné. |
|
|
Síla, potřebná
k napnutí lukou na 28"
( 71 cm ), je na ramenech vyznačena
v librách ( 1 lbs = |
|
|
0,454
kg/. Podle této hodnoty si může
každý vybrat tak
výkonná ramena, jaká
potřebuje |
|
|
pro dostatečný dostřel při náměru, který ještě dovoluje
na nejdelší vzdálenosti kvalitní míření. |
|
|
U
mužů se výkon luku pohybuje mezi 38 - 45
lbs, u žen od 30 do 36 lbs. V praxi je však výběr |
|
|
zcela individuální a vychází z tělesných proporcí a
fyzické síly. Střelec s delšími pažemi napne luk |
|
|
např. na 30"( 76 cm ) a tím získá oproti střelci, který
napíná luk 28", navíc 4 lbs. Proto si při při |
|
|
stejném požadavku na efektivní dostřel luku
může opatřit ramena o
uvedené 4 lbs
"lehčí", než |
|
|
střelec
s kratšími pažemi. V poslední době se stále více uplatňuje zásada, že
každý střelec by měl |
|
|
mít luk jen tak "těžký", jak pro svůj výkon nezbytně
potřebuje. Přílišná námaha při
napínání luku |
|
|
se
časem projevuje chybami ve střeleckém stylu a u mladých střelců, kteří jsou
ještě v tělesném |
|
|
vývoji, může dojít k nežádoucímu přetěžování postavy. Proto je
třeba zejména při výcviku použí- |
|
|
vat
lehčí luky a zatížení zvyšovat postupně, s ohledem na
potřebu dostřelit větší
vzdálenost. |
|
|
|
|
|
Tětiva.
|
|
|
Tětiva luku, která je stejně tak důležitá jako
bezvadný střed a ramena,
se zhotovuje ze spe- |
|
|
ciálních syntetických vláken na výrobu tětiv, která jsou
dodávána pod názvy Dacron,
Kevlar, |
|
|
Dynema a Fast-Flight do odborných obchodů. Nejmenší průtažností a největší odolností proti |
|
|
přetržení
se vyznačuje vlákno Fast-Flight. Na 38 lbs je doporučeno 18 vláken
Fast-Flightu. |
|
|
|
|
|
Šípy. |
|
|
Nelze
nezmínit, že podle výkonu luku a
délky nátahu si musí
každý střelec vybrat
vyhovující |
|
|
šípy. To se provádí
podle tabulky od výrobce, nebo v poslední době pomocí
počítačového |
|
|
programu.
Šípy se vyrábějí dřevěné, laminátové,
duralové, karbonové (
celý dřík šípu je buď
|
|
|
z
karbonu - např. značka BEMAN, nebo jsou karbonová vlákna nanesena na
duralovou trubku |
|
|
- značka EASTON.
Šípy vhodné k závodní
lukostřelbě lze nakoupit
v rozmezí cca
200 - |
|
|
1300 Kč za jeden kus. |
|
|
Vhodnost
šípu pro jeho použití ve spojení
s určitým lukem, resp. jeho
výkonem, závisí na jeho |
|
schopnosti
se v okamžiku výstřelu pod nárazem tětivy přiměřeně prohnout. Pokud se šíp
prohne |
|
|
málo nebo vůbec, je příliš "tvrdý" a jeho
opeřený konec může
narážet do luku, což je špatné. |
|
|
Prohne-li
se šíp moc, je příliš "měkký" a tato měkost způsobuje, že
nevyužije část energie, kte- |
|
|
rou
mu tětiva předala a tím se zmenšuje dostřel. Navíc si šíp po celou dobu
letu uchovává své
|
|
|
prvotní
značné prohnutí ve formě velkého horizontálního rozvlnění. To pak způsobuje
nepřesnost |
|
zásahů.
U "tvrdých" šípů lze v prvé řadě
zkusit změkčit pružinu
buttonu, osadit těžší hroty nebo, |
|
|
pokud to luk dovoluje, zvýšit jeho výkon a nebo udělat obojí.
U "měkkých" šípů pak
ztvrdit pru- |
|
|
žinu
buttonu, osadit lehčí hroty (pokud nejsou osazeny nejlehčí z vyráběných ).
Snižování výkonu |
|
|
luku, pokud je nastaven na základní výkon ramen, není možné (
vyjímku tvoří luky, které mají ra- |
|
|
mena
uchycena ke středu pomocí šroubu
a matice, kde
lze podložením konce
ramene přímo |
|
|
u
šroubu snížit celkový výkon ramen asi o 2 lbs ). |
|
|
Z toho vyplývá, že k
nákupu šípů je
třeba přistupovat co nejodpovědněji, aby sami o sobě již |
|
|
poskytovaly
záruku, že vyhoví délce nátahu a výkonu luku, který máme k dispozici. |
|
|
Závěrem je třeba konstatovat, že ani sebelepší a
sebedražší luk a šípy nezajistí
nejlepší výsledky, |
|
|
pokud má střelec zásadní chyby v technice střelby,
nebo pokud se nedovede vypořádat
s psy- |
|
|
chickou zátěží, kterou každý závod přináší. A také to, že
luk, jehož síla přesahuje silové
dispozi- |
|
|
ce střelce, nepřivede nikoho k vrcholným výsledkům, ale spíše povede k zanechání lukostřelby, |
|
|
neboť pomalé negativní působení nadměrně vysoké zátěže si
často střelec vysvětluje jako selhá- |
|
|
vání vlastních
schopností. |
|
|
J.Dřízal |
|
|
|
|
|
Použitá literatura : |
|
|
Lukostřelba pro trenéry II. a III. třídy – Jaroslav
Holub a kolektiv |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|