| * 1933 - 2013 * | ||
| 80 let trvání Českého lukostřeleckého | ||
| svazu | ||
| Luky. | ||
| Řekne-li se luk, vybaví se většině lidí kus ohnutého dřeva, na které je napnuta tětiva z nějakého | ||
| přírodního vlákna. Tak to pravděpodobně před mnoha tisíciletími začalo. Člověk, který tímto | ||
| lukem střílel, musel mít pro střelbu cit a také značné zkušenosti, neboť hlavní slovo měl tehdy | ||
| střelecký instinkt. Je také otázka, jak byl v zásazích úspěšný. Člověk by ale nebyl člověkem, | ||
| kdyby se neřídil i při vývoji luků osvědčeným heslem, které se konec konců uplatňuje i v ostat- | ||
| technických oborech. Od primitivního přes složité k dokonalému. | ||
| Luk z kusu dřeva. | ||
| Máme-li nějaký vhodný kus dřeva dlouhý asi 180 cm a chceme-li z něj udělat primitivní luk, | ||
| ze kterého by ale bylo také možné slušně vystřelit, měli bychom se řídit následujícími základními | ||
| zásadami. | ||
| Tětivu můžeme udělat z nějakého kvalitního provázku, či napnout mezi dva kolíky několikrát | ||
| dokola nějaké pevné vlákno. Na koncích budoucího luku uděláme zářezy, ze kterých bude tě- | ||
| tiva po napnutí na luk držet. Je možné jeden konec tětivy do zářezu zaklesnout jako smyčku | ||
| nebo nasadit jako těsné oko a druhý podle potřeby omotat a zavázat. Kdo zná uzly, jistě si najde | ||
| ten nejvhodnější. Kdyby si někdo chtěl udělat oka na obou stranách, měla by být tětiva po nasa- | ||
| zení oka do dolní drážky nenapnutého luku asi o 9 cm kratší, než je třeba k dosažení horní dráž- | ||
| ky. Tětiva se dá zkrátit zkrucováním vláken - prodlužit jí ale nejde. | ||
| Luk máme napnutý tak, že mezi ním a tětivou je ve středu asi 20 - 23 cm, což není kritické. | ||
| Nalezneme či rozměříme geometrický střed luku mezi místy, kde je uvázaná tětiva a uděláme si | ||
| dokola nějakou značku tužkou, nebo olepením náplasti apod. Od značky středu naměříme asi | ||
| asi 30 - 40 cm na obě strany a označíme. Od těchto značek změříme vzdálenost kolmo k tětivě | ||
| Tam, kde je vzdálenost menší, bude „dolní“ rameno ( někdy je to na takovém luku vidět na první | ||
| pohled a není proto třeba nic měřit. Potom si uděláme i na tětivě středovou značku a nad ní ( asi | ||
| o 0,5 – 1 cm) dáme horní zarážku šípu. Toto umístění předokládá, že střílet budeme přes ukazo- | ||
| vák, který bude umístěn těsně pod značkou geometrického středu luku. Kdo chce, může si udě- | ||
| lat základní test, t.j. vystřelit vodorovně šíp ( je třeba, aby někdo stál vedle a pohledem srovnal | ||
| šíp s nějakou vodorovnou hranou, což je v přírodě trochu problém ) a to asi ze 3 - 5 metrů | ||
| do nějaké terčovnice. Máte-li terčovnice nízko, tak si klekněte. Šíp by měl být zabodnutý také | ||
| vodorovně. Pokud je asi po dvou až třech pokusech volný konec šípu níže než ten zabodnutý, | ||
| posuneme zarážku šípu o 1 mm výše a test zopakujeme. Docílíme-li toho, šíp bude zabodnutý | ||
| vodorovně a nebo bude-li jeho volný konec nepatrně výše, lze právem předpokládat, že z námi | ||
| udělaného luku bude možné zasáhnout střed terče a nebude to jen náhoda. Vyrábět šípy je ale | ||
| náročnější a doporučoval bych si jich pár koupit. Buď dřevěné nebo laminátové, které jsou sice | ||
| těžší, ale více vydrží. Koupit se dají i šípy duralové a karbonové. | ||
| Je ale třeba mít na zřeteli, že jakkoliv neuměle vyrobený luk je ve spojení se šípem | ||
| s ostrou špičkou (někdy ani ostrá být nemusí) mechanickou zbraní, se kterou je možné | ||
| způsobit vážná zranění a bohužel i smrt. | ||
| Přímé luky. | ||
| Složitější než ohnutá větev, ale přesto velmi jednoduché, jsou dřevěné luky přímé. Ramena ta- | ||
| kového luku jsou před napnutím v celé délce rovná a je t.j nemají reflexy. Mění se pouze jejich | ||
| průřez, tj. od středu ke koncům se zužují. Jsou celkem přesné, ale jen na kratší vzdálenosti. Ně- | ||
| které přírodní národy používají takové luky ještě dnes a jako zbraň je nelze v žádné případě | ||
| podceňovat. Rovněž u nás se opět rozvíjí střelba z přímých luků v kategorii long-bow ( dlouhý | ||
| luk). | ||
| Reflexní luky. | ||
| Dalším vývojovým stupněm je luk zvratný neboli reflexní. Je pro něj charakteristické, že při na- | ||
| pínání tětivy na luk je třeba konce ramen z vrátit z jejich výrobního tvaru proti směru výstřelu. | ||
| Konce ramen si však tendenci k návratu do tohoto výrobního tvaru viditelně zachovávají i při | ||
| napnuté tětivě. Reflexy významně ovlivňují výkon luku i rychlost výstřelu. Výkon reflexního luku | ||
| je podstatně vyšší, než výkon luku přímého. Luk se ale ve výstřelu chová neklidně a jeho zpět- | ||
| né rázy se přenášejí do střelcovi ruky. Rozkmit ramen pak vede i k menší přesnosti střelby. | ||
| Deflexní luky. | ||
| Ve snaze odstranit negativní vlivy reflexního luku, byl vytvořen luk hluboký neboli deflexní. | ||
| Střed luku je vyroben tak, že z něho vycházející ramena se výrazně naklánějí směrem ke střelci | ||
| a to ještě před napnutím tětivy. Konce ramen jsou opatřeny reflexy, které jsou také u tohoto lu- | ||
| ku patrné i po napnutí tětivy. Výkon deflexního luku je nižší než u luku reflexního, ale ve výstře- | ||
| lové fázi se chová klidněji a co do přesnosti zásahů je spolehlivější. | ||
| Deflexně - reflexní luky. | ||
| Jako kombinace luku reflexního a deflexního vznikl luk deflexně-reflexní. Spojuje v sobě velký | ||
| výkon luku reflexního a značnou přesnost luku deflexního. Střed luku je deflexní, což zajišťuje | ||
| zajišťuje kvalitu střelby, ramena jsou výrazně reflexní a dodávají šípu velkou počáteční rychlost | ||
| Pro své výborné vlastnosti se tento typ luku uplatňuje i v současné závodní lukostřelbě. | ||
| Kladkové luky. | ||
| Tyto luky, které tvoří samostatnou divizi, využívají při ohýbání ramen a tím napínání luku principu | ||
| kladkostroje. Jsou opatřeny dvěmi kladkami, osazenými na koncích ramen, které mají, podle | ||
| podle konstrukce luku a podle potřeb lukostřelců, různé velikosti i tvary. Kladky a tím i ramena, | ||
| která jsou oproti reflexním lukům mnohem kratší, jsou propojeny napínacími lany, k nimž je při- | ||
| pojena tětiva a nebo jsou lana i tětiva z jednoho kusu. | ||
| Pro použití na závodech, pořádaných podle pravidel FITA, mohou mít kladkové luky výkon | ||
| max. 60 lbs. Tento výkon je ale i tak velmi velký a při překonávání prvního odporu luku při ná- | ||
| tahu je třeba krátkodobě vyvinout značnou sílu. Jakmile se ale do napínání luku zapojí kladky, | ||
| poklesne postupně, podle typu kladek, potřebná napínací síla o 1/3 až o 2/3. | ||
| Kladky po svém dotočení způsobí, že další napínání již není v podstatě možné, čímž signalizují | ||
| ukončení nátahu. Během míření tedy střelec nedrží v tahu plný výkon luku, ale jen jeho část. | ||
| Kladkové luky mohou být oproti luků reflexním vybaveny průzorem, osazeným v tětivě, ručním | ||
| mechanickým zařízením na napínání, držení a vypouštění tětivy, tzv. vypouštěčem, zvětšovací | ||
| lupou na zaměřovači a libelou pro kontrolu svislé polohy luku. Celá problematika kladkových lu- | ||
| ků je však ve svém souhrnu daleko složitější, než tento stručný přehled umožňuje popsat. | ||
| Pákové luky. | ||
| Existují rovněž luky, kde síla potřebná k nátahu je přenášena přes napínací lana na ramena po- | ||
| mocí soustavy pák. Tento typ luku není příliš rozšířen a u nás se pravděpodobně vůbec nevy- | ||
| skytuje. | ||
| Luky k vystřelování kamenů. | ||
| U některých přírodních národů či kmenů je možné spatřit luk na vystřelování kuliček či malých | ||
| kamenů, kterými se loví hlavně ptáci. Luk je obyčejný, tedy dřevěný a přímý, jehož zvláštností | ||
| je, že mezi konce ramen je napnuta dvojitá tětiva, resp. dvě tětivy. Vzdálenost tětiv je asi 3 cm | ||
| a tam, kde jiné luky mají sedýlko pro šíp, jsou tětivy spojeny kouskem kůže asi 3 x 3 cm. Do té- | ||
| to kůže se vloží střela, která se přes kůži uchopí mezi palec a ukazovák a luk se napne. Jak | ||
| to domorodci dělají, aby je kámen neuhodil do ruky držící luk, nebo nenarazil do luku, lze těžko | ||
| říci, ale každý, kdo by chtěl takový luk zkusit, by si na to měl dát pozor. Je zřejmé, že podob- | ||
| nou službu nám udělá i obyčejný gumový prak, ať již námi vyrobený nebo zakoupený v obchodě. | ||
| Luky mimostředové a středové. | ||
| Mimostředové – luk je při pohledu po nebo proti směru střelby symetrický. Zakládka může být | ||
| umístěna jak na levé, tak na pravé straně luku. Šíp z takového luku směřuje u praváků výrazně | ||
| doleva. K závodní střelbě se tento druh luku nepoužívá, svojí výhodu může mít při výcviku no- | ||
| váčků, neboť ho lze vybavit jak pro leváky, tak pro praváky. Dále se ho ze stejného důvodu | ||
| dá použít při různých akcích, kde se střelby v rámci zábavy zúčastňují praváci i leváci. | ||
| Středové – podélná osa středu luku je nad držadlem vychýlena u praváků vpravo a u leváků | ||
| a u leváků vlevo a po cca 25 cm se zase vrací do původní roviny. Tak vzniká na luku tzv."okno" | ||
| To umožňuje, aby šíp byl hrotem „vyložen“ z luku jen tak, jak to vyžaduje správné seřízení toho- | ||
| to parametru. Středy jsou vyráběny v provedení pro praváky i pro leváky, kterých je v popu- | ||
| laci průměrně 12%. Přesto, že nářadí pro leváky není nadbytek, je asi lepší ponechat každému | ||
| „jeho ruku“ a nepředělávat střelce kvůli nářadí a to i s ohledem na tzv. řídící oko. Někdy se ale | ||
| přesto může stát, že střelec který je pravoruký či levoruký, má řídící oko opačné. To se projeví | ||
| tím, že nováček "kroutí" hlavu kolem tětivy a z 10 metrů zcela míjí i velkou terčovnici. Pak je | ||
| třeba zvážit, co bude s ohledem na svěřence výhodnější přestavět. Toto rozhodnutí je ale třeba | ||
| udělat rychle. Pokud to nejde, je lepší nácvik střelby do doby rozhodnutí zcela přerušit. Před- | ||
| nost by měla ale dostat střelba podle řídícího oka. | ||
| Luky pevné nebo skládací. | ||
| Všechny luky mohou být vyráběny jako pevné nebo skládací. První skládací luky měly často | ||
| střed spojený s jedním ramenem a druhé bylo odnímatelné. Používalo se to i u přímých luků, ne- | ||
| boť k výrobě byl potřebná menší délka kvalitního materiálu a také pak z přepravních důvodů | ||
| V současné době se většina luků vyrábí skládací. Jednak jsou středy vyráběny ze zcela odlišné- | ||
| ho materiálu než ramena ( lehké slitiny, carbon, tvrdé dřevo) a jedna je tím umožněna poměrně | ||
| velká univerzálnost středu, se kterým, je-li vhodně vybrán, vydrží běžný lukostřelec celý život. | ||
| Od kategorie starší žák do kategorie dospělých se vystačí tak se trojímy rameny. Pro staršího | ||
| žáka 25 - 30 lbs (liber - 1 lbs = 0,454 kg ), 36 lbs pro kadeta a 38 - 40 lbs pro juniora a muže. | ||
| Většina luků umožňuje přitažení ramen pomocí seřizovacích šroubů v kapsách na koncích stře- | ||
| du a tím získat navíc ještě cca 2 lbs. Výběr délky luku, která závisí při standardní délce středu | ||
| 25", na délce ramen, se řídí hlavně délkou nátahu. Ten vychází z délky rukou. Protože většinou | ||
| nou délka rukou vychází z výšky postava ( zpravidla se rozpětí paží a výška postavy takřka rov- | ||
| nají ), lze říci, že do výšky 160 cm stačí luk dlouhý 66", pro výšku do 180 cm vyhoví luk | ||
| dlouhý 68" a pro vyšší postavy je vhodný luk dlouhý 70". Delší ramena se standardně nevyrábějí. | ||
| Na ramenech je vždy uvedeno, jaký výkon mají při nátahu 28" a ve středu H25, tj. 25" dlouhého. | ||
| Rovněž na nich je uvedeno, že pokud by se dala kratšího středu H 23, tj. 23" dlouhého, jejich | ||
| výkon se zvýší při stejné délce nátahu zpravidla o 2 lbs. | ||
| Aby muž mohl při pohodlném míření dostřelit 90 m, potřebuje dosáhnout při své délce nátahu | ||
| výkonu luku alespoň 38 lbs ( nebo podle fyzických dispozic více ). Ženám postačí natahovat luk | ||
| na výkon 32 - 34 lbs, což umožní při pohodlném míření dostřelit potřebných maximálních 70 m. | ||
| Materiály na výrobu luků. | ||
| Dřevo – účinnost menší než 50%, používá se jasan, javor, tis a některé exotické dřeviny. Dřevě- | ||
| né luky jsou vhodné pro amatérskou výrobu. | ||
| Ocel – na výrobu se používala kvalitní pružinová ocel. Průřez ramene měl tvar zploštělé trubky. | ||
| Zpravidla jedno rameno bylo součástí středu a druhé bylo odnímatelné. Tyto luky se již nevyrá- | ||
| bějí, neboť měly krátkou životnost, v nátahu dramaticky praskaly a způsobovaly střelci zranění | ||
| hlavy. | ||
| Dural – používala se vysoce kvalitní duralová slitina. Ramen měla obdélníkový průřez. Konstruk- | ||
| ce byla již kombinovaná, tj. reflexně deflexní a luk byl skládací. Podobně jako luky ocelové měly | ||
| i duralové luky krátkou životnost a dramaticky praskaly. Rovněž se již nevyrábějí. | ||
| Laminát v kombinaci se dřevem – jedná se o kombinaci dvou plátků sklolaminátu a dřevěných | ||
| ( javorových ) lamel. Všechny tři vrstvy se vzájemně slepí epoxidovým lepidlem, připevní se | ||
| na specielní formu, která dá ramenům tvar a pak se vše zahřeje na teplotu potřebnou k vytvrzení | ||
| lepidla. Pak následují další náročné dokončovací práce. Výroba kvalitních ramen je velmi prac- | ||
| ná a odráží se to i v jejich ceně. Tento velmi stručný popis není rozhodně návodem k jejich výro- | ||
| bě. | ||
| Karbon v kombinaci se dřevem – místo laminátových plátků jsou použity plátky karbononové. | ||
| Cena ramen je ještě vyšší než u ramen předchozích. | ||
| Karbon v kombinaci se spec. plastem – ramena jsou složena opět z karbonových plátků, ale | ||
| vnitřní vrstva je provedena namísto ze dřeva z plastické hmoty. Cena opět vyšší, dnes cca 25 tis. | ||
| Kč, asi i více. | ||
| Výkon luku. | ||
| Je dán zejména silou, potřebnou k ohnutí ramen tak, aby bylo dosaženo požadované délky ná- | ||
| tahu. Luk disponuje jen tím, co je do něj vloženo. Jeho předností je, že vloženou pomalou sílu | ||
| dokáže změnit na sílu rychlou, výbušnou, která je usměrněna v podstatě do jednoho bo- | ||
| du – hrotu šípu. Nějaké ztráty pochopitelně jsou, ale i tak je využití vložené energie mimořádné. | ||
| Síla, potřebná k napnutí lukou na 28" ( 71 cm ), je na ramenech vyznačena v librách ( 1 lbs = | ||
| 0,454 kg/. Podle této hodnoty si může každý vybrat tak výkonná ramena, jaká potřebuje | ||
| pro dostatečný dostřel při náměru, který ještě dovoluje na nejdelší vzdálenosti kvalitní míření. | ||
| U mužů se výkon luku pohybuje mezi 38 - 45 lbs, u žen od 30 do 36 lbs. V praxi je však výběr | ||
| zcela individuální a vychází z tělesných proporcí a fyzické síly. Střelec s delšími pažemi napne luk | ||
| např. na 30"( 76 cm ) a tím získá oproti střelci, který napíná luk 28", navíc 4 lbs. Proto si při při | ||
| stejném požadavku na efektivní dostřel luku může opatřit ramena o uvedené 4 lbs "lehčí", než | ||
| střelec s kratšími pažemi. V poslední době se stále více uplatňuje zásada, že každý střelec by měl | ||
| mít luk jen tak "těžký", jak pro svůj výkon nezbytně potřebuje. Přílišná námaha při napínání luku | ||
| se časem projevuje chybami ve střeleckém stylu a u mladých střelců, kteří jsou ještě v tělesném | ||
| vývoji, může dojít k nežádoucímu přetěžování postavy. Proto je třeba zejména při výcviku použí- | ||
| vat lehčí luky a zatížení zvyšovat postupně, s ohledem na potřebu dostřelit větší vzdálenost. | ||
| Tětiva. | ||
| Tětiva luku, která je stejně tak důležitá jako bezvadný střed a ramena, se zhotovuje ze spe- | ||
| ciálních syntetických vláken na výrobu tětiv, která jsou dodávána pod názvy Dacron, Kevlar, | ||
| Dynema a Fast-Flight do odborných obchodů. Nejmenší průtažností a největší odolností proti | ||
| přetržení se vyznačuje vlákno Fast-Flight. Na 38 lbs je doporučeno 18 vláken Fast-Flightu. | ||
| Šípy. | ||
| Nelze nezmínit, že podle výkonu luku a délky nátahu si musí každý střelec vybrat vyhovující | ||
| šípy. To se provádí podle tabulky od výrobce, nebo v poslední době pomocí počítačového | ||
| programu. Šípy se vyrábějí dřevěné, laminátové, duralové, karbonové ( celý dřík šípu je buď | ||
| z karbonu - např. značka BEMAN, nebo jsou karbonová vlákna nanesena na duralovou trubku | ||
| - značka EASTON. Šípy vhodné k závodní lukostřelbě lze nakoupit v rozmezí cca 200 - | ||
| 1300 Kč za jeden kus. | ||
| Vhodnost šípu pro jeho použití ve spojení s určitým lukem, resp. jeho výkonem, závisí na jeho | ||
| schopnosti se v okamžiku výstřelu pod nárazem tětivy přiměřeně prohnout. Pokud se šíp prohne | ||
| málo nebo vůbec, je příliš "tvrdý" a jeho opeřený konec může narážet do luku, což je špatné. | ||
| Prohne-li se šíp moc, je příliš "měkký" a tato měkost způsobuje, že nevyužije část energie, kte- | ||
| rou mu tětiva předala a tím se zmenšuje dostřel. Navíc si šíp po celou dobu letu uchovává své | ||
| prvotní značné prohnutí ve formě velkého horizontálního rozvlnění. To pak způsobuje nepřesnost | ||
| zásahů. U "tvrdých" šípů lze v prvé řadě zkusit změkčit pružinu buttonu, osadit těžší hroty nebo, | ||
| pokud to luk dovoluje, zvýšit jeho výkon a nebo udělat obojí. U "měkkých" šípů pak ztvrdit pru- | ||
| žinu buttonu, osadit lehčí hroty (pokud nejsou osazeny nejlehčí z vyráběných ). Snižování výkonu | ||
| luku, pokud je nastaven na základní výkon ramen, není možné ( vyjímku tvoří luky, které mají ra- | ||
| mena uchycena ke středu pomocí šroubu a matice, kde lze podložením konce ramene přímo | ||
| u šroubu snížit celkový výkon ramen asi o 2 lbs ). | ||
| Z toho vyplývá, že k nákupu šípů je třeba přistupovat co nejodpovědněji, aby sami o sobě již | ||
| poskytovaly záruku, že vyhoví délce nátahu a výkonu luku, který máme k dispozici. | ||
| Závěrem je třeba konstatovat, že ani sebelepší a sebedražší luk a šípy nezajistí nejlepší výsledky, | ||
| pokud má střelec zásadní chyby v technice střelby, nebo pokud se nedovede vypořádat s psy- | ||
| chickou zátěží, kterou každý závod přináší. A také to, že luk, jehož síla přesahuje silové dispozi- | ||
| ce střelce, nepřivede nikoho k vrcholným výsledkům, ale spíše povede k zanechání lukostřelby, | ||
| neboť pomalé negativní působení nadměrně vysoké zátěže si často střelec vysvětluje jako selhá- | ||
| vání vlastních schopností. | ||
| J.Dřízal | ||
| Použitá literatura : | ||
| Lukostřelba pro trenéry II. a III. třídy – Jaroslav Holub a kolektiv | ||