* 1933 – 2013 *
80 let trvání Českého lukostřeleckého
svazu
Sportovní lukostřelba.
	Závodníci – lukostřelci jsou podle pravidel FITA rozděleni do následujících kategorií podle
	věku a pohlaví
	- seniorky a seniory - od 50 let včetně,
	- ženy a muži - od 20 let včetně,
	- juniorky a juniory - od 17 do 18 let včetně,
	- kadetky a kadety - od 15 do 16 let včetně,
	Český lukostřelecký svaz mimo to uznává ještě kategorie žáků a žákyň, což jsou závodníci
	do 14 let včetně a kategorii žáků do10 let, pro které pořádá dlouhodobé soutěže ( u žáků do
	10 let jen formou Českého poháru ) i mistrovství republiky ( u žáků do 10 let Přebor re-
	publiky ). Vítěze oceňuje medailemi a diplomy.
	Vzhledem k  značným fyzickým i dalším rozdílům mezi dětmi v  této věkové skupině jsou
	žáci a žákyně ještě rozděleni na
	- žákyně a žáci do 8 let včetně,
	- žákyně a žáci do 10 let včetně,
	- mladší žákyně a žáky do 12 let včetně,
	- starší žákyně a žáky od 13 do 14let včetně,
	Pravidla FITA dále dělí lukostřelce do třech skupin, podle používaného lukostřeleckého ná-
	řadí :
	- divizi základní luk ( holý luk) - střed, ramena, tětiva, opěrka šípu
	- třídu standardní luk ( reflexní luk) - střed, ramena, tětiva, zaměřovač, stabilizátory
	- třídu volný styl ( kladkový luk ) - kladkový luk s pravidly povolenými doplňky
	Technické rozdíly mezi nářadím jednotlivých tříd jsou přesně definovány v pravidlech, která
	jsou na webové stránce Českého lukostřeleckého svazu
	www.czecharchery.cz
	Venkovní terčová lukostřelba.
	Závody ve venkovní terčové lukostřelbě se pořádají na otevřených střelnicích, stadionech
	a volných prostranstvích, jejichž rozměry a technické vybavení jsou určeny pravidly. Vel-
	ký důraz je kladen na bezpečnost všech účastníků, a to jak závodníků, tak i funkcionářů,
	zástupců medií i diváků.
	V kategoriích mužů a juniorů se soutěží se na vzdálenosti 90, 70, 50, 30 m. Senioři, ženy,
	Juniorky a kadeti pak na vzdálenosti 70, 60, 50 a 30 m. Seniorky a kadetky ze vzdáleností
	60, 50, 40 a 30 m. Při žákovské sestavě, která se střílí pouze v rámci ČLS, se soutěží
	na vzdálenosti 50, 40, 30 a 20 m, v kategorii žáků do 10 let na vzdálenosti 20 a 10 m a v ka-
	tegorii žáků do 8 let na vzdálenosti 20 a 10 m.
	Sestavy FITA
	V terčové sestavě FITA se střílí 36 šípů z každé vzdálenosti. Při tzv. dlouhých vzdáleno-
	stech ( 90 a 70 m – muži, junioři a senioři, 70 a 60 m – ženy, seniorky, juniorky a kadeti
	a 60 a 50 m - kadetky ) v šesti sadách po šesti šípech ( pravidla připouštějí i střelbu
	ve dvanácti sadách po 3 šípech, což není v současné době takřka využíváno) do terče
	o průměru 122 cm a u tzv. krátkých vzdáleností ( 50 a 30 m - všichni, vyjma seniorek
	a kadetek, které střílí 40 a 30 m ) ve dvanácti sadách po třech šípech do terče o prů-
	měru 80 cm ). V současné době se využívá i úprava pravidel, která umožňuje střílet po 6
	šípech i na krátké vzdálenosti. Tím, že se bodování provádí jen 6 x, šetří se čas.
	Časový limit na vystřelení šesti šípů je 240 vteřin a na vystřelení tří šípů je limit 120 vteřin.
	Střílí se v jedné nebo ve dvou, výjimečně ve třech řadách, které nastupují v pořadí určeném
	pravidly, neboť pořadí řad se sadu od sady pravidelně střídá (A-B, B-A, A-B, atd.).
	Sestavu je možné střílet v jednom nebo ve dvou dnech, lze jí střílet složenou ze dvou terčo-
	vých sestav FITA. Také lze střílet poloviční sestavu FITA, což představuje 18 šípů
	z každé vzdálenosti. U nás se tato sestava ale nevyužívá.
	Při nižších klubových soutěžích dospělých a v lize a přeboru dorostu, které jsou vedeny
	korespondenčně, se využívá sestava F/Krátké, což jsou vzdálenosti 50 a 30 metrů ( senior-
	ky a kadetky zapojené do soutěží střílí ze vzdáleností 40 a 30 m ).
	Sestava FITA 900, která se u nás začala střílet poprvé v roce 2001 na střelnici SK Slavia
	Praha, se střílí 30 šípy do terče o průměru 122 cm ze vzdáleností 60, 50, 40 m, což platí
	pro všechny věkové kategorie a divize, určené používaným nářadím
	V ČLS střílí starší žáci sestavu FITA 900 ze vzdáleností 40, 30, 20 m a mladší žáci ze vzdále-
	ností 40, 25 a 20 m.
	V rámci terčových sestav FITA je možné také střílet standardní sestavu FITA, která se-
	stává z 2 x 36 šípů střílených ze vzdáleností 50 a 30 m do terče o průměru 122 cm. U této
	sestavy však platí pravidly přesně definované omezení technické úrovně použitého nářadí.
	Sestavou, která se dříve využívala na vrcholných závodech, je sestava Grand FITA.
	Jejím základem je sestava FITA, ze které postupuje část střelců do dalších soutěžních kol.
	Jednalo se rovněž o vyřazovací soutěž, ale nikoliv systémem play-off. Podle dosaženého
	nástřelu postupoval do dalšího kola jen určitý počet střelců. Naposledy se tato sestava stří-
	lela vrcholně na LOH 1988 v Soulu a na MS 1991 v Krakově.
	Olympijská sestava.
	Pro zvýšení zajímavosti a náročnosti soutěží, zejména vrcholných, byla, počínaje LOH 1992
	v  Madridu, zařazena do pravidel tzv. Nová olympijská sestava ( teď již jen Olympijská
	sestava, zkráceně OS ).
	Kvalifikací pro postup do finálové části je základní terčová sestava FITA, kdy podle pořadí
	v kvalifikační části postoupí, podle počtu lukostřelců v jednotlivých kategoriích 128, 64, 32
	nebo 16 závodníků, kteří pak spolu soutěží systémem play-off (1.nastupuje proti 64., atd.)
	Na ME a LOH se pro rozřazení 64 lukostřelců do "pavouka" ( při LOH jsou již před zahá-
	jením pevně nominováni ) používá sestava FITA 70.
	Sestava se střílí 72 šípy ze vzdálenosti 70 m do terče o průměru 122 cm ( senioři, seniorky,
	kadeti a kadetky střílí sestavu FITA 60.
	Eliminace i finálová část se střílí ze vzdálenosti 70 m do terčů o průměru 122 cm. Do chvíle
	než v  soutěži setrvá pouze 8 střelců, se střílí v každém eliminačním kole celkem 12 šípů
	ve 2 sadách po šesti šípech. Zbývajících osm střelců střílí 12 šípů ve čtyřech sadách po 3 ší-
	pech a to až do úplného rozhodnutí. V závěrečných utkáních o medaile se soutěžící
	střelci střídají ve střelbě po jednom šípu. Limit na vystřelení jednoho šípu je 30 vteřin.
	Na LOH 2000 v  Sydney bylo ještě přistoupeno k  nasazování střelců do základní elimi-
	nace v osmičlenných skupinách. Kadeti a kadetky od roku 2004 střílí vyřazovací a finálová
	kola ze vzdálenosti 60 m. Ostatní podmínky mají dál stejné, jako věkově starší kategorie.
	Uskutečňuje se i soutěž čtyřčlenných družstev, která jsou do "pavouka" zařazena podle výše
	součtu nejvyšších nástřelů svých tří členů, dosažených v  kvalifikaci jednotlivců.
	Ve vyřazovacích a finálových kolech vystřelují postupně členové družstva po dvou šípech.
	Na vystřelení těchto celkem šesti šípů je časový limit 180 vteřin. To se opakuje čtyřikrát
	a každé družstvo tak během tří sad vystřelí celkem 24 šípů.
	Družstva jsou ve světě a od roku 2000 i u nás čtyřčlenná a přesto, že do rozhodujícího vý-
	sledku v kvalifikaci se započítávají jen tři výsledky, obdrží medaili i čtvrtý člen družstva
	Během eliminace i finále družstev může kapitán využívat na vystřelení úplné sady, tj. na dva
	šípy, všechny členy družstva podle svého uvážení. Na OH jsou družstva jen tříčlenná.
	Český lukostřelecký svaz a kluby a oddíly v  něm sdružené, věnují velkou péči žákovským
	kategoriím. Aby jak mladší, tak starší žáci a žákyně, mohli soutěžit v přiměřeně stejně nároč-
	ných podmínkách, uznává ČLS následující žákovské sestavy.
	Žákovská sestav BABY - sestava se střílí ze vzdáleností 20 m na terč o průměru 122 a
	10 m na terč o průměru 80 cm. Z každé vzdálenosti vystřelí 36 šípů ve 12 sadách po 3 ší-
	pech. Časový limit na vystřelení 3 šípů je 120 vteřin. V této sestavě soutěží na Přebo-
	ru ČR žáci BABY.
	Žákovská FITA – Ž - sestava se střílí ze vzdáleností 50 a 40 m na terč o průměru 122 cm
	a z 30 a 20 m na terč o průměru 80 cm. Ze vzdálenosti 50 a 40 m vystřelí 36 šípů v šesti sa-
	dách po 6 po šípech. Časový limit na vystřelení 6 šípů je 240 vteřin. Ze vzdáleností 30 a 20 m
	vystřelí 36 šípů ve 12 sadách po třech šípech.
	Žákovská FITA – Ž/2 - sestava se střílí ze vzdáleností 50 a 40 m na terč o průměru 122 cm
	a z 30 a 20 m na terč o průměru 80 cm. Ze všech vzdáleností vystřelí 18 šípů v šesti sadách
	po 3 po šípech. Časový limit na vystřelení 3 šípů je 120 vteřin.
	Žákovské krátké – Ž/Kr. – sestava se střílí ze vzdáleností 30 a 20 m na terč o průměru 80
	cm. Z každé vzdálenosti vystřelí 36 šípů ve 12 sadách po 6 šípech. Časový limit je 120 vteřin
	na vystřelení 3 šípů. V této sestavě soutěží na MČR žáků mladší žáci.
	Žákovské krátké – ŽKr./2 – sestava se střílí ze vzdáleností 30 a 20 m na terč o průměru 80
	cm. Z každé vzdálenosti vystřelí 18 šípů v 6 sadách po 3 šípech. Časový limit je 120 vteřin
	na vystřelení 3 šípů.
	Žákovská OS - od roku 2002 se na MČR i v této kategorii střílí vyřazovací sestava, která
	v závěru určí vítěze a medailisty na 2. a 3. místě. Postup je shodný jako u dospělých a doros-
	tu, rozdíl je jen v tom, že starší žáci střílí z 30 metrů do terčů průměru 80 cm a vždy jen tři
	sady a mladší žáci ze vzdálenosti 20 metrů a rovněž stále jen 3 sady.
	Soutěž klubových či oddílových družstev žáků se uskutečňuje rovněž formou ŽOS, takže
	i družstva musí být rozdělena na družstva mladších a starších žáků, neboť vyřazovací a fina-
	lová utkání se střílí na jiné vzdálenosti, tj. družstva starších žáků a žákyň na vzdálenost 30 m
	a družstva mladších žáků a žákyň na vzdálenost 20 m. Kvalifikací je součet tří nejlepších ná-
	střelů předem přihlášených členů družstva z kvalifikace jednotlivců. Družstvo může mít max.
	4 členy, z nichž každý se v rámci ucelené sady může zúčastnit vyřazovací a finálové soutěže.
	Každé družstvo vystřelí během jednoho uceleného utkání 24 šípů.
	Halová lukostřelba.
	Tak jako jiná sportovní odvětví, dospěla i lukostřelba, která byla dlouhou dobu pouze
	sezónním sportem, k potřebě udržovat a zvyšovat výkonnost závodníků a jejich plné soutěž-
	ní nasazení, t.j. intenzivní trénink i účast na závodech, po celý rok. Proto se i lukostřelci pře-
	přemisťují na zimu z venkovních střelnic do tělocvičen a sportovních hal, kde pokračují
	ve své činnosti. Mezinárodní lukostřelecká federace FITA pořádá každé dva roky mistrov-
	ství světa v halové lukostřelbě střelbě a Evropská lukostřelecká federace EMAU s ročním
	posunem mistrovství Evropy.
	Halové sestavy.
	FITA ve svých mezinárodních pravidlech uvádí pro halové závody dvě základní sestavy,
	které je možné střílet jednotlivě, anebo kombinovaně.
	Halová sestava H I se střílí šedesáti šípy ve dvaceti sadách po 3 šípech, ze vzdálenosti
	18 metrů a to do terče o průměru 40 centimetrů. Průměr nejmenšího kruhu, bodovaného
	deseti body, je 4 cm ( pro divizi kladkový luk 2 cm)
	Halová sestava H II se střílí šedesáti šípy ve dvaceti sadách po 3 šípech, ze vzdálenosti
	lenosti 25 metrů, do terče o průměru 60 cm. Průměr „desítky“ je 6 cm ( pro divizi kladkový
	luk 3 cm ).
	Složená sestava HK se střílí v sestupném pořadí, t.j. nejprve 25 m a pak 18 m.
	Časový limit na vystřelení tří šípů v jedné sadě je 120 vteřin.
	ČLS mimo to uznává ještě tyto sestavy.
	Žákovská halová sestava ŽH se střílí šedesáti šípy ze vzdálenosti 18 m do terče o průměru
	60 cm. Časový limit na vystřelení tří šípů v jedné sadě je 120 vteřin.
	Žákovská halová sestava BABY se střílí šedesáti šípy ze vzdálenosti 18 m do terče o prů-
	měru 80 cm. Časový limit na vystřelení tří šípů v jedné sadě je 120 vteřin.
	Olympijská halová sestava.
	Přestože halová lukostřelba není v současné době olympijským sportem či disciplínou, při-
	stupuje se i v ní na vrcholných či důležitých závodech ke způsobu soutěže systémem play
	- off, který byl prvně zaveden na LOH 1992 v Madridu, při olympijské soutěži ve venkovní
	terčové lukostřelbě – tedy k „halové olympijské sestavě“. Kvalifikační kolo tvoří sestava
	H I, tj. 60 šípů ze vzdálenosti 18 m. Terče jsou odvozeny ze základního rozměru 40 cm,
	obsahují však jen 5 bodovacích polí. Nejhorším zásahem lze tedy získat 6 bodů, nejlepším
	10 bodů. Takovéto terče jsou umístěny tři pod sebou a každý ze tří šípů v sadě musí být
	umístěn v jednom terči. Pořadí, v  jakém jsou terče zasahovány je ale libovolné. Pokud jsou
	v  jednom terči dva nebo tři šípy, hodnotí se jen jeden, který má nejnižší bodovou hodnotu.
	Do tzv. eliminačních kol postupuje max. 32 lukostřelců, kteří jsou nasazení do "pavouka"
	tak, že první z  kvalifikace nastoupí proti poslednímu, druhý proti předposlednímu, atd.
	V eliminačních a finálových kolech, kterých se účastní 32,16, 8 či 4 střelci, se střílí vždy
	4 sady po třech šípech. Časový limit je 120 vteřin na tři šípy. Střelec, který je ve vzájemném
	utkání poražen, vypadává definitivně z další soutěže.
	Ve finálové části proti sobě nastupují ve dvojicích 4 zbývající střelci. V prvním kole rozhod-
	nou o tom, kteří dva nastoupí do utkání o zlatou medaili a kteří dva do utkání o medaili
	bronzovou. Při těchto závěrečných utkáních o medaile se střílí rovněž 4 sady po třech šípech,
	a střelci se střídají po jednom šípu. Časový limit na vystřelení jednoho šípu je 30 vteřin.
	Obdobně soutěží i tříčlenná, resp. čtyřčlenná klubová či oddílová družstva. Do vyřa-
	zovací soutěže postupuje max. 16 nejlepších družstev. Jejich pořadí, podle kterého se
	rozřadí do "pavouka", je dáno výší součtu nástřelů tří nejlepších nástřelů, dosažených
	v kvalifikaci. Vyřazování a závěrečné finále jsou stejné, jako v soutěži jednotlivců. Členi
	družstva střílí postupně, tj. jeden střelec střílí své dva šípy a zbývající čekají ve vyhrazeném
	prostoru. Čas na vystřelení všech šesti šípů, včetně vystřídání na střeleckém stanovišti je
	pouze 120 vteřin ! Toto se opakuje v každém vyřazovacím a finálovém kole celkem
	čtyřikrát. Je možné i to, aby se střelci střídali po vystřelení 1 šípu, každý ale musí vystře-
	lit 2 šípy.
	Terénní lukostřelba.
	Významnou disciplínou v lukostřeleckém sportu je terénní lukostřelba. Zahrnuje do sebe,
	kromě vlastní střelby na terč, také pohyb terénem, který je zpravidla náročný, odhad dálek
	při střelbě na neznámé vzdálenosti a vyžaduje pochopitelně i jistou úroveň fizické kondice.
	Důležitou roli hraje i zkušenost závodníků. Závodí se prakticky za každého počasí. Někdy
	je během závodu teplo, někdy zima. Může svítit slunce a také může pršet. Občas padá
	i sníh. To, že často fouká nepříjemný vítr, se kterým se pak musí při střelbě počítat, je také
	běžné. Střílí se na rovině, do kopce, z kopce, přes vodní plochy a strže. Terče jsou posta-
	veny na poli, v lese nebo ve skalních útvarech a někdy na svazích, které v zimě slouží jako
	náročné sjezdovky. Lze říci, že účast je zajímavá a přínosná, bez ohledu na konečné umístění.
	Pokud člověk takový závod alespoň absolvuje, může si mimo jiné i říci, že na tom není fyzic-
	nijak špatně. A pokud vyjde i střelba, jedná se o bezvadně strávený volný čas. Náročně
	zaměstnaným podnikatelům lze tento druh aktivního odpočinku, při kterém je možné i nava-
	zovat různé užitečné osobní kontakty, upřímně doporučit.
	Trať, po které se skupiny, složené ze tří, maximálně ze šesti střelců pohybují, se skládá z 12,
	16, 20 nebo 24 terčů, které pořadatel rozestaví tak, aby byla v prvé řadě zajištěna co nej-
	větší bezpečnost všech účastníků závodu i nahodilých kolemjdoucích osob, střelecká roz-
	manitost a náročnost závodu a v neposlední řadě i soulad s pravidly. O celkové vhod-
	nosti a bezpečnosti tratě rozhodne před zahájením závodu s definitivní platností hlavní
	rozhodčí.
	Také v terénní lukostřelbě pořádá FITA mistrovství světa a EMAU mistrovství Evropy.
	Ta se rovněž pořádají střídavě každé dva roky. Po kvalifikačním kole i zde probíhají vyřazo-
	zovací a finálová kola, která rozhodnou o vítězích. Soutěž družstev je na vrcholných meziná-
	rodních soutěžích střílena tak, že v každém družstvu musí být po jednom střelci z reflexního,
	kladkového a holého luku.
	V roce 2001 se u nás poprvé uskutečnila na MČR soutěž v kategorii holý luk, které se
	zúčastnilo nezbytných 5 střelců, takže bylo možné udělit všechny tři medaile. Pokud by se ta-
	to kategorie dostatečně rozšířila do většiny klubů a oddílů, mohla by se i soutěž družstev
	na MČR konat podle mezinárodních pravidel. Zatím se uskutečňuje pouze v té které divizi,
	tj. reflexní luk a kladkový luk a vyhodnocuje se podle součtu tří nejvyšších nástřelů z kvalifi-
	kace jednotlivců.
	Terénní sestava FITA.
	Sestava FITA se skládá ze střelby na známé a neznámé vzdálenosti a používají se při ní ter-
	če o průměru 20, 40, 60 a 80cm, které mají pět bodovacích polí. Čtyři pole jsou černá,
	oddělená bílými kružnicemi, středové pole s hodnotou 5 bodů, je jasně žluté. Průměr pole
	s  hodnotou pěti bodů je pětinou průměru celého terče. Limitem na vystřelení tří šípů jsou
	čtyři minuty, které může měřit od okamžiku nástupu střelce na metu přítomný rozhodčí, po-
	kud s ohledem na plynulost závodu uzná za potřebné.
	Neznámé vzdálenosti.
	Při střelbě na neznámé vzdálenosti jsou terče umístěny v terénu ve vzdálenostech, jejichž roz-
	mezí je pro jednotlivé průměry terčů stanoveno pravidly. Pro terč 20cm je to 10 - 15 m
	(5 - 10 m*), pro 40 cm 15 - 25 m (10 - 20 m*), pro 60 cm 20 - 35 m ( 15 - 30 m*) a ko-
	nečně pro 80 cm 35 - 55m ( 30 – 45 m*). Střelec může podle typu terče určit rozmezí vzdá-
	leností, avšak přesnou vzdálenost, potřebnou pro nastavení zaměřovače, musí odhadnou.
	Někdy může být poněkud obtížnější poznat, zda se jedná o terč 60 cm nebo 80 cm, neboť
	oba se umísťují na terčovnici jednotlivě a rozdíl průměru 20 cm není na větší vzdálenost
	opticky tak patrný, zvláště je- li terčovnice pod terčem o průměru 60 cm přiměřeně menší
	než pod terčem 80 cm. Terče průměru 40 cm jsou umístěny na terčovnici čtyři
	do čtverce a každý střelec ze skupiny střílí 3 šípy na jeden konkrétní terč. To, do kterého
	terče ten který střelec střílí, je určeno pravidly. Terče o průměru 20 cm jsou na terčovnicích
	ve čtyřech svislých sloupcích po třech. Každý střelec ze skupiny střílí 3 šípy do tří terčů "své-
	ho“ sloupce. Sloupce jsou opět jednotlivým střelcům přiděleny pravidly.
	Terče 60 a 80 cm jsou, jak už bylo řečeno, osazeny vždy po jednom na zvláštní terčovnici
	a všichni střelci ve skupině do něj střílí po 3 šípech. Podíl jednotlivých typů terčů na trati je
	vždy stejný, což umožňuje fakt, že celkový počet stanovišť je vždy dělitelný čtyřmi. Pořada-
	teli závodu to také ukládají pravidla.
	Známé vzdálenosti.
	Po absolvování střelby na neznámé vzdálenosti následuje zpravidla střelba z met, na nichž je
	uvedena vzdálenost, na kterou se střílí ( lze ale také postavit trať i tak, že při absolvování
	celého okruhu střelci střílí známé i neznámé vzdálenosti a je jen otázka rozlosování a pořadí
	skupin, na kterém typu vzdáleností ta která skupina střelbu začne ).
	Pravidly jsou opět dány vzdálenosti, do kterých může pořadatel terče umístit. Pro terče
	20 cm je to 10-15-20 m ( 5-10-15 m* ), pro terč průměru 40 cm pak 20-25-30 m
	(15-20-25 m* ), pro průměr 60 cm jsou určeny vzdálenosti 35-40-45 m ( 30-35-40 m* )
	a konečně pro terč o průměru 80 cm je to 50-55-60 m (40-45-50 m* ).
	Počty terčů různých typů jsou stejné jako u neznámých vzdáleností.
	Může se zdát, že střelba na terče, o nichž víme jak jsou daleko, bude snazší než při odha-
	dování vzdáleností. To ale není tak úplně pravda, neboť terče pro známé vzdálenosti jsou
	stavěny do větších vzdáleností, což střelbu znesnadňuje. Jak pro známé, tak pro neznámé
	vzdálenosti platí, že si střelec před závodem (zpravidla na střelnici ), tzv. nastřelí jednotlivé
	vzdálenosti od 10 do 60m ( od 5 do 50 m ) a to po pěti metrech. Poznámky o tomto nástře-
	lu jsou jedinou povolenou písemnou pomůckou, kterou si střelec může vzít na závod.
	Pro úplnost je třeba uvést, že pro kategorii holý luk platí odchylky ve vzdálenostech, kte-
	ré jsou uvedeny v závorkách s hvězdičkou. Avšak vzhledem k tomu, že na luku nejsou po-
	lena žádná mířidla, je střelba i tak velmi náročná.
	Lesní sestava FITA.
	Terče pro lesní sestavu tvoří obrázky zvířat. Jsou to například vyobrazení veverky, na které
	se střílí z 5 - 15 m, králíka, pro střelbu z 5 - 30 m, vlka, pro vzdálenost 5 - 45 m ( 5 - 40* ).
	Do obrazu kance se střílí ze vzdálenosti 5 - 60m ( 5 -50 m*). Tyto terče se v rovnoměrném
	počtu umístí na dvanáct až dvacet čtyři terčovnic, které jsou rozestavěny v přírodě.
	Na obrázku těla zvířete jsou vyznačeny dvě "komory" - vnitřní a vnější, která jsou pro jed-
	notlivé typy terčů různé. Velikosti komor pro jednotlivé terče jsou : 7,5/5 cm, 15/10 cm,
	22,5/15 cm, 30/20 cm. Menší kruhy jsou pro reflexní a kladkové luky, větší pro luky holé.
	Střílí se zejména na neznámé vzdálenosti, ale je možné také střílet z met, na kterých jsou vy-
	značeny vzdálenosti terčů. Jejich hodnota nesmí překročit rozsah vzdáleností, který je
	stanoven pro neznámé. Poněkud rozdílné od terénní sestavy je zde hodnocení zásahů.
	Za zásah prvním šípem do komory je 15 bodů a za zásah obrysů zvířete je 12 bodů.
	Pro druhý šíp je to 10 a 7 bodů, pro třetí šíp 5 a 2 body. Aby to bylo možné zjišťovat,
	a kontrolovat, musí být všechny používané šípy očíslovány a stříleny ve vzestupném pořadí.
	Jistě i tato sestava, která se u nás v současné době příliš nestřílí, má své kouzlo. Terče
	- obrázky zvířat, lze zakoupit ve specializovaných obchodech. Také lze střílet na figuríny
	různých zvířat, vyrobených ze speciální umělé hmoty, které působí od jisté vzdálenosti doj-
	mem skutečného zvířete. Tato disciplína se provozuje pod názvem 3D, má svá vlastní
	pravidla týkající se vzdáleností a počtu střílených šípů - na každou figurínu se střílí pouze
	jeden šíp a i zvláštní bodování zásahů. Pořádají se v ní i vrcholné mezinárodní závody.
	Použitá literatura :
	Jako základ statě bylo použity vlastní články o lukostřelbě, otištěné v  roce 1996 v časopise
	Střelecký magazín, jejichž obsah i dodatečně provedené úpravy se opírají o pravidla FITA
	a současné české lukostřelecké normy, které platí v roce 2007 i v ČLS. Nicméně je na vše
	třeba nahlížet jen jako na informativní materiál.
	J. Dřízal
	Zpět