* 1933 – 2013 *

 

 

        80 let trvání Českého lukostřeleckého

 

 

                                  svazu

 

 

 

 

 

                      Sportovní lukostřelba.                                 

 

 

 

 

 

 

Závodníci – lukostřelci  jsou podle pravidel FITA rozděleni do následujících kategorií podle

 

 

věku a pohlaví

 

 

 

- seniorky a seniory - od 50 let včetně,

 

 

- ženy a muži - od 20 let včetně,

 

 

- juniorky a juniory - od 17 do 18 let včetně,

 

 

- kadetky a kadety - od 15 do 16 let včetně,

 

 

 

Český  lukostřelecký svaz  mimo to uznává ještě kategorie žáků  a žákyň, což jsou závodníci

 

 

do 14 let včetně a kategorii žáků do10 let, pro které pořádá dlouhodobé soutěže ( u žáků do

 

 

10 let jen formou  Českého poháru )  i  mistrovství  republiky ( u žáků do 10  let  Přebor re-

 

 

publiky ). Vítěze oceňuje medailemi a diplomy.

 

 

 

Vzhledem  k  značným  fyzickým  i  dalším  rozdílům  mezi  dětmi  v  této věkové skupině jsou

 

 

žáci a žákyně ještě rozděleni na

 

 

 

  - žákyně a žáci do 8 let včetně, 

 

 

  - žákyně a žáci do 10 let včetně,

 

 

  - mladší žákyně a žáky do 12 let včetně,

 

 

  - starší žákyně a žáky  od  13 do 14let včetně,  

 

   

 

Pravidla FITA dále dělí lukostřelce do třech skupin, podle používaného lukostřeleckého ná-

 

 

řadí :

 

 

 

 

 

- divizi základní luk ( holý luk)  - střed, ramena, tětiva, opěrka šípu     

 

 

- třídu standardní luk ( reflexní luk) - střed, ramena,  tětiva,  zaměřovač,  stabilizátory  

 

 

- třídu volný styl ( kladkový luk ) - kladkový luk s pravidly povolenými doplňky

 

 

 

Technické rozdíly mezi nářadím jednotlivých tříd jsou přesně definovány v pravidlech, která

 

 

jsou na webové stránce Českého lukostřeleckého svazu

 

 

www.czecharchery.cz

 

 

 

                            Venkovní terčová lukostřelba.

 

 

 

Závody  ve  venkovní  terčové  lukostřelbě  se pořádají na otevřených střelnicích, stadionech

 

 

a volných prostranstvích,  jejichž  rozměry a  technické  vybavení  jsou určeny pravidly. Vel-

 

 

ký důraz je kladen na bezpečnost  všech  účastníků, a  to  jak  závodníků,  tak i funkcionářů,

 

 

zástupců medií i diváků.

 

 

V kategoriích  mužů a juniorů se soutěží se na vzdálenosti  90, 70, 50, 30 m. Senioři, ženy,

 

 

Juniorky a kadeti  pak na vzdálenosti 70, 60, 50 a 30 m. Seniorky a kadetky ze vzdáleností

 

 

60, 50, 40 a 30 m. Při  žákovské  sestavě,  která  se střílí  pouze  v  rámci  ČLS, se soutěží

 

 

na vzdálenosti 50, 40, 30 a 20 m, v kategorii žáků do 10 let na vzdálenosti 20 a 10 m a v ka-

 

 

tegorii žáků do 8 let na vzdálenosti 20 a 10 m.

 

 

 

 

 

Sestavy FITA

 

 

V terčové sestavě FITA se střílí 36 šípů z  každé  vzdálenosti. Při  tzv. dlouhých vzdáleno-

 

 

stech ( 90  a  70 m – muži,  junioři a  senioři,  70 a 60 m – ženy, seniorky,  juniorky a kadeti 

 

 

a 60  a  50 m - kadetky )  v  šesti sadách  po šesti  šípech  ( pravidla  připouštějí  i střelbu 

 

 

ve dvanácti  sadách po 3 šípech, což není v současné době takřka  využíváno) do terče 

 

 

o průměru 122 cm a  u  tzv.  krátkých  vzdáleností ( 50 a 30 m - všichni,  vyjma  seniorek

 

 

a kadetek,  které střílí  40 a 30 m ) ve dvanácti sadách po třech šípech do terče o prů- 

 

 

měru 80 cm ). V současné době se využívá i úprava pravidel, která umožňuje střílet po 6

 

 

šípech i na krátké vzdálenosti. Tím, že se bodování provádí jen 6 x, šetří se čas.

 

 

Časový limit na vystřelení šesti šípů je 240  vteřin  a  na  vystřelení  tří šípů je limit 120 vteřin.

 

 

Střílí se v jedné nebo ve dvou, výjimečně ve třech řadách, které nastupují  v pořadí určeném

 

 

pravidly, neboť pořadí řad se sadu od sady pravidelně střídá (A-B, B-A, A-B, atd.).

 

 

Sestavu je možné střílet  v jednom nebo ve dvou dnech, lze jí  střílet složenou ze dvou terčo-

 

 

vých  sestav FITA. Také  lze  střílet  poloviční  sestavu  FITA,  což  představuje  18 šípů

 

 

z každé vzdálenosti. U nás se tato sestava ale nevyužívá.

 

 

Při nižších  klubových  soutěžích  dospělých  a  v lize a  přeboru  dorostu, které  jsou vedeny 

 

 

korespondenčně, se využívá sestava F/Krátké, což jsou  vzdálenosti  50 a 30 metrů ( senior-

 

 

ky a kadetky zapojené do soutěží střílí ze vzdáleností 40 a 30 m ).  

 

 

Sestava FITA 900, která se u nás začala střílet poprvé  v roce 2001 na střelnici SK Slavia

 

 

Praha, se střílí 30  šípy  do  terče o  průměru  122 cm  ze vzdáleností 60, 50, 40 m, což platí

 

 

pro všechny věkové kategorie a divize, určené používaným nářadím

 

 

V ČLS střílí starší žáci sestavu FITA 900 ze vzdáleností 40, 30, 20 m a mladší žáci ze vzdále-

 

 

ností 40, 25 a 20 m.

 

 

V rámci terčových  sestav FITA je možné také střílet standardní sestavu  FITA, která se-

 

 

stává z 2 x 36 šípů střílených  ze  vzdáleností  50 a 30 m do terče o průměru 122 cm. U této

 

 

sestavy však platí pravidly  přesně  definované  omezení  technické  úrovně použitého nářadí.

 

 

Sestavou, která  se  dříve  využívala  na  vrcholných  závodech,   je  sestava  Grand   FITA.

 

 

Jejím  základem je sestava FITA, ze které postupuje část střelců do  dalších soutěžních kol.

 

 

Jednalo  se  rovněž  o  vyřazovací soutěž, ale  nikoliv systémem play-off.  Podle dosaženého

 

 

nástřelu postupoval do dalšího kola jen určitý  počet  střelců. Naposledy se tato sestava stří-

 

 

lela vrcholně na LOH 1988 v Soulu a na MS 1991 v Krakově.

 

 

 

Olympijská sestava.

 

 

Pro zvýšení zajímavosti a náročnosti soutěží, zejména  vrcholných, byla, počínaje LOH 1992

 

 

v  Madridu,  zařazena  do  pravidel  tzv.  Nová olympijská  sestava ( teď  již jen Olympijská

 

 

sestava, zkráceně OS ).

 

 

Kvalifikací pro postup do finálové části  je základní terčová sestava FITA, kdy podle pořadí

 

 

v  kvalifikační části postoupí, podle počtu lukostřelců v jednotlivých kategoriích 128, 64, 32

 

 

nebo 16 závodníků, kteří  pak spolu  soutěží  systémem play-off (1.nastupuje proti 64., atd.)

 

 

Na ME a LOH se pro rozřazení 64 lukostřelců  do "pavouka" ( při LOH jsou již  před zahá- 

 

 

jením pevně nominováni ) používá sestava FITA 70.

 

 

Sestava  se střílí 72 šípy ze vzdálenosti  70 m do  terče o průměru 122 cm ( senioři, seniorky,

 

 

kadeti  a  kadetky střílí sestavu FITA 60.

 

 

Eliminace i finálová část se střílí ze vzdálenosti 70 m do  terčů  o  průměru 122 cm. Do chvíle

 

 

než  v  soutěži  setrvá  pouze  8  střelců,  se střílí  v každém eliminačním  kole celkem 12 šípů

 

 

ve 2 sadách po šesti šípech. Zbývajících osm  střelců střílí 12 šípů ve čtyřech sadách po 3 ší-

 

 

pech a  to    do  úplného  rozhodnutí.  V   závěrečných  utkáních  o  medaile   se  soutěžící 

 

 

střelci střídají ve střelbě po jednom šípu. Limit na vystřelení jednoho šípu je 30 vteřin.

 

 

Na LOH  2000 v  Sydney  bylo  ještě  přistoupeno  k  nasazování  střelců  do základní elimi-

 

 

nace v osmičlenných skupinách. Kadeti a kadetky od roku 2004 střílí vyřazovací  a  finálová

 

 

kola  ze  vzdálenosti 60 m. Ostatní  podmínky mají  dál stejné,  jako věkově starší kategorie.  

 

 

Uskutečňuje se i soutěž čtyřčlenných družstev,  která jsou do "pavouka" zařazena podle výše

 

 

součtu nejvyšších nástřelů svých tří členů, dosažených v  kvalifikaci jednotlivců.   

 

 

Ve  vyřazovacích a finálových  kolech  vystřelují  postupně členové družstva  po dvou šípech.

 

 

Na vystřelení  těchto  celkem šesti  šípů  je časový  limit 180  vteřin. To se opakuje čtyřikrát

 

 

a každé družstvo tak během tří sad vystřelí celkem 24 šípů. 

 

 

Družstva jsou ve světě a od roku 2000 i u  nás  čtyřčlenná  a přesto, že do rozhodujícího vý-

 

 

sledku  v  kvalifikaci  se  započítávají  jen  tři  výsledky, obdrží  medaili  i čtvrtý člen družstva

 

 

Během eliminace i  finále družstev  může kapitán využívat na  vystřelení  úplné  sady, tj. na dva

 

 

šípy, všechny členy družstva podle svého uvážení. Na OH jsou družstva jen tříčlenná.

 

 

 

Český lukostřelecký svaz a kluby  a oddíly  v  něm  sdružené, věnují velkou péči žákovským

 

 

kategoriím. Aby jak mladší, tak starší žáci a žákyně, mohli  soutěžit v přiměřeně stejně nároč-

 

 

ných podmínkách, uznává ČLS následující žákovské sestavy.

 

 

Žákovská sestav BABY - sestava se  střílí  ze vzdáleností 20 m na terč o průměru 122 a

 

 

10 m na terč o průměru 80 cm. Z každé vzdálenosti vystřelí 36 šípů ve 12 sadách po 3 ší-

 

 

pech. Časový  limit na  vystřelení  3 šípů je 120 vteřin. V této  sestavě  soutěží  na  Přebo-                     

 

 

ru ČR žáci BABY.

 

 

Žákovská FITA – Ž - sestava se střílí  ze vzdáleností  50 a 40 m na terč o průměru 122 cm

 

 

a z 30 a 20 m na terč o průměru 80 cm. Ze vzdálenosti 50 a 40 m vystřelí  36 šípů v šesti sa-

 

 

 

dách po 6 po šípech. Časový limit na vystřelení 6 šípů je 240 vteřin. Ze vzdáleností 30 a 20 m

 

 

vystřelí 36 šípů ve 12 sadách po třech šípech.

 

 

Žákovská FITA – Ž/2 - sestava se střílí  ze vzdáleností  50 a 40 m na terč o průměru 122 cm

 

 

a z 30 a 20 m na terč o průměru 80 cm. Ze všech vzdáleností vystřelí  18 šípů v  šesti  sadách

 

 

po 3 po šípech. Časový limit na vystřelení 3 šípů je 120 vteřin.

 

 

Žákovské krátké – Ž/Kr. – sestava se střílí ze vzdáleností 30 a 20 m na terč o průměru 80

 

 

cm. Z každé vzdálenosti vystřelí 36 šípů ve 12 sadách po 6 šípech. Časový limit je 120 vteřin 

 

 

na vystřelení 3 šípů. V této sestavě soutěží na MČR žáků mladší žáci.

 

 

Žákovské krátké – ŽKr./2 – sestava se střílí ze vzdáleností 30 a 20 m na terč o průměru 80

 

 

cm. Z každé vzdálenosti vystřelí  18 šípů  v 6  sadách po 3 šípech.  Časový limit  je 120 vteřin 

 

 

na vystřelení 3 šípů.

 

 

Žákovská OS - od roku 2002 se na MČR  i v  této kategorii střílí vyřazovací sestava, která

 

 

v závěru určí vítěze a medailisty na 2. a 3. místě. Postup je shodný jako u dospělých a doros-

 

 

tu, rozdíl je jen  v  tom,  že  starší žáci střílí z 30 metrů do  terčů průměru 80 cm a vždy jen tři

 

 

sady a mladší žáci ze vzdálenosti 20 metrů a rovněž stále jen 3 sady.

 

 

 

Soutěž klubových či oddílových družstev žáků se uskutečňuje rovněž formou ŽOS, takže

 

 

i družstva musí  být  rozdělena na družstva mladších a starších žáků, neboť vyřazovací a fina-

 

 

lová utkání se střílí na jiné vzdálenosti, tj. družstva starších žáků a žákyň na vzdálenost 30 m

 

 

 

a družstva mladších  žáků a žákyň na vzdálenost  20 m. Kvalifikací je součet tří nejlepších ná-

 

 

střelů  předem  přihlášených členů družstva z kvalifikace jednotlivců. Družstvo může mít max.

 

 

4 členy, z  nichž  každý se v rámci ucelené sady může  zúčastnit vyřazovací a finálové soutěže.

 

 

Každé družstvo vystřelí během jednoho uceleného utkání 24 šípů.

 

 

 

 

                                  Halová lukostřelba.

 

 

 

Tak  jako jiná  sportovní  odvětví,  dospěla  i  lukostřelba,  která  byla  dlouhou  dobu pouze 

 

 

sezónním sportem, k potřebě udržovat a zvyšovat výkonnost závodníků a jejich plné soutěž-

 

 

ní nasazení, t.j. intenzivní trénink i účast na  závodech, po celý rok. Proto se i lukostřelci pře-

 

 

přemisťují  na  zimu z venkovních  střelnic  do  tělocvičen  a sportovních hal,  kde  pokračují

 

 

ve své činnosti. Mezinárodní lukostřelecká federace FITA pořádá  každé dva roky mistrov-

 

 

ství světa v halové lukostřelbě  střelbě a  Evropská  lukostřelecká  federace EMAU s ročním

 

 

posunem mistrovství Evropy.   

 

 

 

 

Halové sestavy.

 

 

FITA  ve svých  mezinárodních  pravidlech  uvádí  pro halové  závody dvě základní  sestavy,

 

 

které je možné střílet jednotlivě, anebo kombinovaně.                           

 

 

Halová sestava  H I  se střílí šedesáti šípy ve dvaceti  sadách po 3 šípech,  ze  vzdálenosti

 

 

18 metrů a  to  do terče o průměru  40 centimetrů. Průměr  nejmenšího  kruhu,  bodovaného

 

 

deseti body, je 4 cm ( pro divizi kladkový luk 2 cm)                                                                                                     

 

 

Halová sestava H II  se střílí šedesáti šípy ve dvaceti  sadách  po  3 šípech, ze vzdálenosti 

 

 

lenosti 25 metrů, do terče o  průměru 60 cm. Průměr „desítky“ je 6 cm ( pro divizi kladkový

 

 

luk 3 cm ).                                                                                              

 

 

Složená sestava  HK se střílí v sestupném pořadí, t.j. nejprve 25 m a pak 18 m.

 

 

Časový limit na vystřelení tří šípů  v jedné sadě  je 120 vteřin.                                       

 

 

 

ČLS mimo to uznává ještě tyto sestavy.

 

 

Žákovská halová sestava ŽH se střílí šedesáti šípy ze vzdálenosti 18 m do terče o průměru

 

 

60 cm. Časový limit na vystřelení tří šípů v jedné sadě je 120 vteřin.

 

 

Žákovská halová sestava BABY se střílí šedesáti šípy ze vzdálenosti 18 m do terče o prů-

 

 

měru 80 cm. Časový limit na vystřelení tří šípů v jedné sadě je 120 vteřin.

 

 

 

 

 

Olympijská halová sestava.

 

 

Přestože halová lukostřelba není  v současné době  olympijským  sportem či disciplínou, při-

 

 

stupuje se i v ní na  vrcholných  či  důležitých  závodech ke  způsobu  soutěže systémem play

 

 

 - off, který byl prvně zaveden na LOH 1992 v Madridu, při olympijské soutěži ve venkovní

 

 

terčové lukostřelbě – tedy  k  „halové olympijské  sestavě“. Kvalifikační  kolo  tvoří  sestava

 

 

H I, tj. 60 šípů ze vzdálenosti 18 m. Terče  jsou  odvozeny  ze  základního  rozměru  40  cm,

 

 

obsahují však jen 5  bodovacích polí. Nejhorším zásahem  lze tedy získat  6 bodů, nejlepším

 

 

10 bodů. Takovéto terče jsou umístěny tři  pod sebou a každý  ze  tří šípů  v sadě  musí  být

 

 

umístěn v jednom terči. Pořadí, v  jakém jsou terče zasahovány je  ale libovolné. Pokud jsou

 

 

v  jednom  terči dva nebo tři  šípy, hodnotí se jen jeden, který má nejnižší bodovou hodnotu.

 

 

Do  tzv. eliminačních kol  postupuje  max. 32  lukostřelců, kteří jsou  nasazení do "pavouka"

 

 

tak,  že  první  z  kvalifikace  nastoupí  proti  poslednímu, druhý  proti  předposlednímu,  atd.

 

 

V eliminačních  a  finálových kolech, kterých  se účastní  32,16, 8  či 4 střelci, se  střílí  vždy

 

 

4 sady po třech šípech. Časový limit je 120 vteřin na tři šípy. Střelec, který je ve vzájemném

 

 

utkání poražen, vypadává definitivně  z další soutěže.

 

 

Ve finálové části proti sobě nastupují ve dvojicích 4 zbývající střelci. V prvním kole rozhod-

 

 

nou o tom, kteří dva nastoupí do utkání  o  zlatou  medaili a kteří  dva  do  utkání  o medaili  

 

 

bronzovou. Při těchto závěrečných utkáních o medaile se střílí rovněž 4 sady po třech šípech,

 

 

a střelci se střídají po jednom šípu. Časový limit na vystřelení jednoho šípu je 30 vteřin.

 

 

 

 

 

Obdobně  soutěží  i  tříčlenná, resp. čtyřčlenná klubová či oddílová družstva.  Do vyřa-

 

 

zovací  soutěže  postupuje  max. 16  nejlepších  družstev.  Jejich  pořadí,  podle  kterého se

 

 

rozřadí do  "pavouka",   je  dáno  výší   součtu  nástřelů  tří   nejlepších  nástřelů, dosažených 

 

 

v kvalifikaci. Vyřazování a  závěrečné  finále  jsou  stejné,  jako  v  soutěži  jednotlivců. Členi  

 

 

družstva střílí postupně, tj. jeden střelec střílí  své  dva šípy  a  zbývající čekají  ve vyhrazeném

 

 

prostoru. Čas  na vystřelení všech šesti šípů,  včetně  vystřídání na  střeleckém  stanovišti  je

 

 

pouze 120  vteřin !  Toto  se  opakuje  v   každém   vyřazovacím  a  finálovém  kole  celkem

 

 

čtyřikrát. Je  možné  i  to,  aby  se  střelci střídali po vystřelení 1 šípu, každý ale musí vystře-

 

 

lit 2 šípy.

 

 

                                        Terénní lukostřelba.

 

 

 

Významnou  disciplínou  v  lukostřeleckém sportu  je terénní  lukostřelba.  Zahrnuje do sebe,  

 

 

kromě vlastní střelby na terč,  také pohyb  terénem, který je zpravidla náročný, odhad dálek

 

 

při střelbě na neznámé  vzdálenosti a  vyžaduje  pochopitelně i jistou úroveň fizické kondice.

 

 

Důležitou roli hraje i zkušenost závodníků. Závodí se prakticky  za  každého  počasí. Někdy

 

 

je během  závodu  teplo,  někdy zima. Může  svítit slunce  a  také  může  pršet. Občas  padá

 

 

i sníh. To, že často fouká nepříjemný vítr,  se kterým se pak  musí při střelbě  počítat, je také

 

 

běžné. Střílí se na rovině, do kopce, z kopce,  přes  vodní plochy  a  strže. Terče jsou posta- 

 

 

veny na poli, v lese nebo ve skalních útvarech a někdy  na  svazích, které  v zimě  slouží jako  

 

 

náročné sjezdovky. Lze říci, že účast je zajímavá a přínosná, bez ohledu na konečné umístění.

 

 

Pokud člověk takový závod alespoň  absolvuje, může si mimo jiné i říci, že na tom není fyzic- 

 

 

nijak špatně. A pokud  vyjde  i  střelba,  jedná se o  bezvadně  strávený volný čas. Náročně      

 

 

zaměstnaným podnikatelům lze tento druh aktivního odpočinku, při kterém  je  možné i nava-

 

 

zovat různé užitečné osobní kontakty, upřímně doporučit.

 

 

Trať, po které se skupiny, složené ze tří, maximálně ze šesti střelců pohybují, se skládá z 12,

 

 

16,  20 nebo 24 terčů, které pořadatel rozestaví tak, aby byla v  prvé řadě  zajištěna co nej-

 

 

větší bezpečnost  všech  účastníků  závodu i nahodilých  kolemjdoucích  osob, střelecká roz-

 

 

manitost a  náročnost  závodu  a  v  neposlední  řadě  i soulad  s  pravidly. O  celkové vhod-

 

 

nosti  a  bezpečnosti  tratě  rozhodne  před  zahájením  závodu  s  definitivní platností hlavní

 

 

rozhodčí.                                                                                         

 

 

Také  v  terénní  lukostřelbě  pořádá  FITA  mistrovství   světa a EMAU mistrovství Evropy.

 

 

Ta se rovněž pořádají střídavě každé dva roky. Po kvalifikačním kole i zde probíhají vyřazo-

 

 

zovací a finálová kola, která rozhodnou o vítězích. Soutěž družstev je na vrcholných meziná-

 

 

rodních soutěžích střílena tak, že v každém družstvu musí být  po jednom střelci z reflexního,

 

 

kladkového a holého luku.                                     

 

 

V roce 2001 se u nás  poprvé  uskutečnila na MČR  soutěž  v  kategorii  holý  luk,  které  se

 

 

zúčastnilo nezbytných 5 střelců, takže bylo možné udělit všechny tři medaile. Pokud by se ta-

 

 

to  kategorie dostatečně rozšířila do většiny klubů a oddílů,  mohla  by  se i  soutěž  družstev 

 

 

na MČR  konat  podle mezinárodních pravidel. Zatím se  uskutečňuje pouze v té které divizi,

 

 

tj. reflexní luk a kladkový luk a vyhodnocuje se  podle součtu tří nejvyšších nástřelů z kvalifi-

 

 

kace jednotlivců.

 

 

 

 

 

Terénní sestava FITA.                                                                                         

 

 

Sestava  FITA  se  skládá  ze střelby na známé a neznámé vzdálenosti a používají se při ní ter-

 

 

če o průměru 20, 40, 60 a  80cm, které  mají  pět  bodovacích  polí. Čtyři   pole  jsou černá,

 

 

oddělená  bílými  kružnicemi, středové pole s hodnotou 5 bodů,  je  jasně  žluté. Průměr pole  

 

 

s  hodnotou  pěti  bodů  je  pětinou průměru  celého  terče. Limitem na vystřelení tří šípů jsou 

 

 

čtyři minuty, které může měřit od okamžiku nástupu střelce na metu  přítomný  rozhodčí,  po-

 

 

kud s ohledem na plynulost závodu uzná za potřebné.

 

 

Neznámé vzdálenosti.                                                                                                    

 

 

Při střelbě na neznámé vzdálenosti jsou terče umístěny v terénu ve vzdálenostech, jejichž roz-

 

 

mezí  je  pro  jednotlivé  průměry  terčů  stanoveno  pravidly.  Pro terč 20cm je to 10 - 15 m   

 

 

(5 - 10 m*),  pro 40 cm 15 - 25 m (10 - 20 m*), pro 60 cm 20 - 35 m ( 15 - 30 m*) a ko- 

 

 

nečně pro 80 cm 35 - 55m ( 30 – 45 m*). Střelec může podle typu terče určit rozmezí vzdá-  

 

 

leností, avšak přesnou vzdálenost, potřebnou  pro  nastavení  zaměřovače,  musí odhadnou.

 

 

Někdy může být poněkud obtížnější  poznat, zda se  jedná o terč 60 cm nebo 80 cm, neboť 

 

 

oba se umísťují na terčovnici jednotlivě  a  rozdíl  průměru  20 cm  není  na  větší  vzdálenost        

 

 

opticky tak patrný, zvláště je- li terčovnice pod terčem  o průměru 60  cm  přiměřeně  menší

 

 

než   pod  terčem  80 cm.  Terče  průměru  40  cm   jsou  umístěny   na   terčovnici   čtyři

 

 

do  čtverce a  každý  střelec ze skupiny střílí 3 šípy na  jeden konkrétní  terč. To, do kterého

 

 

terče ten který  střelec střílí, je určeno pravidly. Terče o průměru 20 cm jsou na terčovnicích                                                                                               

 

ve čtyřech svislých sloupcích po třech. Každý střelec ze skupiny střílí 3 šípy do tří terčů "své-       

 

 

ho“ sloupce. Sloupce jsou opět jednotlivým střelcům přiděleny pravidly.

 

 

Terče 60 a 80 cm jsou, jak už bylo  řečeno, osazeny  vždy  po  jednom na zvláštní terčovnici

 

 

a všichni střelci ve skupině do něj střílí po 3 šípech. Podíl  jednotlivých  typů terčů na  trati je

 

 

vždy stejný, což umožňuje  fakt, že celkový počet stanovišť je vždy dělitelný čtyřmi. Pořada- 

 

 

teli závodu to také ukládají pravidla.

 

 

Známé vzdálenosti.                                                                                                              

 

 

Po absolvování  střelby na neznámé vzdálenosti následuje zpravidla střelba z met, na nichž je  

 

 

uvedena vzdálenost, na kterou  se střílí ( lze  ale  také postavit  trať  i  tak, že při absolvování

 

 

celého okruhu střelci střílí známé i neznámé vzdálenosti a je jen otázka rozlosování a pořadí

 

 

skupin, na kterém typu vzdáleností ta která skupina střelbu začne ).                                                                                                                 

 

Pravidly  jsou  opět  dány  vzdálenosti, do  kterých může  pořadatel  terče  umístit. Pro terče 

 

 

20  cm   je  to 10-15-20 m  ( 5-10-15 m* ),  pro  terč  průměru   40  cm  pak  20-25-30 m 

 

 

(15-20-25 m* ),  pro průměr 60 cm jsou určeny vzdálenosti  35-40-45 m  ( 30-35-40 m* )   

 

 

a konečně pro terč o průměru 80 cm je to 50-55-60 m (40-45-50 m* ).

 

 

Počty terčů různých typů jsou stejné jako u neznámých vzdáleností.                                                                                                    

 

 

Může  se  zdát,  že střelba na  terče, o nichž víme jak jsou daleko, bude snazší než při odha-         

 

 

dování vzdáleností. To  ale není  tak  úplně pravda, neboť terče  pro známé vzdálenosti jsou                       

 

 

stavěny do  větších  vzdáleností,  což  střelbu  znesnadňuje. Jak pro známé, tak pro neznámé

 

 

vzdálenosti  platí,  že si střelec před závodem (zpravidla na střelnici ), tzv. nastřelí  jednotlivé

 

 

vzdálenosti od 10 do 60m ( od 5 do 50 m ) a to po pěti metrech. Poznámky o tomto nástře-     

 

 

lu jsou jedinou povolenou písemnou pomůckou, kterou si střelec může vzít na závod.                       

 

 

Pro úplnost je třeba  uvést, že  pro kategorii  holý  luk  platí odchylky ve vzdálenostech, kte-         

 

 

ré jsou uvedeny v závorkách s hvězdičkou. Avšak vzhledem k tomu, že  na  luku  nejsou po-

 

 

lena žádná mířidla, je střelba i tak velmi náročná.

 

 

 

Lesní sestava FITA.                                                                                                                     

 

 

Terče pro lesní sestavu tvoří obrázky zvířat. Jsou  to například  vyobrazení veverky, na které 

 

 

se střílí z 5 - 15 m, králíka, pro střelbu z 5 - 30 m, vlka, pro vzdálenost 5 - 45 m ( 5 - 40* ). 

 

 

Do obrazu  kance se střílí ze  vzdálenosti 5 - 60m ( 5 -50 m*). Tyto terče se v rovnoměrném 

 

 

počtu  umístí  na  dvanáct    dvacet  čtyři  terčovnic,  které   jsou   rozestavěny   v  přírodě.

 

 

Na obrázku těla  zvířete jsou vyznačeny dvě  "komory" - vnitřní a vnější, která  jsou pro jed-

 

 

notlivé  typy  terčů  různé. Velikosti  komor  pro  jednotlivé  terče jsou : 7,5/5 cm, 15/10 cm,

 

 

22,5/15 cm, 30/20 cm. Menší kruhy jsou pro reflexní a  kladkové  luky,  větší  pro luky holé.

 

 

Střílí se zejména na neznámé vzdálenosti, ale je možné také střílet z met, na kterých  jsou vy-  

 

 

značeny  vzdálenosti  terčů. Jejich  hodnota   nesmí   překročit  rozsah  vzdáleností,  který  je

 

 

stanoven  pro  neznámé. Poněkud   rozdílné  od  terénní  sestavy  je  zde  hodnocení  zásahů.     

 

 

Za  zásah  prvním šípem  do  komory  je  15  bodů a  za  zásah  obrysů  zvířete  je  12 bodů.   

 

 

Pro  druhý šíp  je  to 10  a  7 bodů,  pro třetí šíp 5  a  2  body. Aby to bylo možné zjišťovat,

 

 

a kontrolovat, musí  být  všechny používané šípy očíslovány a stříleny ve vzestupném pořadí.    

 

 

Jistě  i  tato sestava,  která  se  u  nás  v  současné  době  příliš nestřílí, má své kouzlo. Terče

 

 

 - obrázky  zvířat,  lze zakoupit  ve  specializovaných obchodech. Také  lze střílet na  figuríny 

 

 

různých  zvířat,  vyrobených ze speciální umělé hmoty, které působí  od jisté vzdálenosti doj-        

 

 

mem  skutečného  zvířete. Tato  disciplína se  provozuje  pod  názvem  3D,    svá  vlastní        

 

 

pravidla týkající se  vzdáleností  a  počtu  střílených  šípů - na každou  figurínu se  střílí pouze

 

 

jeden šíp a i zvláštní bodování zásahů. Pořádají se v ní i vrcholné mezinárodní závody.

 

 

 

 

 

Použitá literatura :

 

 

Jako základ statě bylo použity vlastní články o lukostřelbě, otištěné  v  roce 1996 v časopise                                

 

 

Střelecký magazín,  jejichž obsah i  dodatečně provedené  úpravy  se opírají o pravidla FITA                           

 

 

a současné české lukostřelecké normy, které platí v roce 2007 i v ČLS. Nicméně je na vše                       

 

 

třeba nahlížet jen jako na informativní materiál.

 

 

J. Dřízal     

 

 

Zpět